Legenda o praotci futráloviči

Once upon a time in galaxy far faraway...:)

Dávno, dávno již tomu...
Na počátku byl praotec futrál, jež nesl jméno Bonifác. Ve své nekonečné moudrosti se rozhodl poznat sám sebe, a tak stvořil futrál sobě téměř rovný a umístil ho do Ráje. Ráj bylo překrásné místo, oplývající medem, nektarem a violama. Bylo mu dovoleno činit vše, co jest mu libo a zapovězeno mu bylo pouze ochutnat plody stromu Violovníku. Futrál se měl v Ráji báječně, ale po nějakém čase začal pociťovat jakousi prázdnotu uvnitř sebe. Cítil se, jako by byl jistým způsobem dutý. Tento zprvu matný pocit přešel postupně na nitro drásající touhu po něčem, co on sám nedokázal pojmenovat ani vyjádřit. Když už nevěděl co dál, napadlo ho, že by jeho problém mohly vyřešit ony zapovězené plody bájného stromu Violovníku a jen co věděl, že je praotec Bonifác něčím zaměstnán, vkradl se do aleje a požil plod z toho nejstatnějšího a nejvzrostlejšího stromu. Nyní futrál procitl ze zaslepení a objevil smysl života: Hudbu. Avšak Bonifác přišel na to, co se stalo a za trest poslal futrála na Zem, kde se v tu chvíli zrovinka vyvíjel druh, který si říkal lidé. Bonifác však zapomněl, že když tvořil futrála, vytvořil ho k obrazu svému, takže téměř se stejnými schopnostmi se příčně dělit, jako on sám. A tak si futrál na Zemi vytvořil vlastní rodinu, se kterou si zanedlouho podmanil celý lidský rod a naučil je všechny hrát na violu. Lidstvo se však brzy začalo kazit, bylo samý hřích a co bylo nejhorší: začalo zanedbávat cvičení a tak začlo hrálo falešně. Bonifác, když to viděl, tak se velmi rozčílil, což probudilo jeho dlouho spící druhé - zlé já : Bonipráska, který se rozhodl seslat na lidstvo velkou potopu a tím ho celé vyhubit. A tak nastala potopa. Byly to děsivé časy, avšak nezahynulo veškeré tvorstvo, neboť futrály si byly vědomi toho, že bez hráčů na violu by nic neznamenaly, a tak každý zachránil od každého živočišného druhu dva jedince, jelikož futrály mají schopnost na vodě plavat. Vše se po čase vrátilo do normálu a lidé i futrály žili šťastni. Avšak stalo se že někteří futrály zemřely a tak se začalo postupně zapomínat na prvotní poslání futrálů a tak se stalo, že si mezitím lidstvo podmanilo vládu nad Zemí a vše se změnilo-futrály začali sloužit lidem pouze jako něco navíc. Fakta se stala jen pouhými legendami, na které postupně padal prach dějin, až byly nadobro zapomenuty. Avšak futrály stále čekají na svého mesiáše a toho dne futrály povstanou, aby hře na violu vrátili lesk a prestiž, které se jí dostávalo za doby, kdy byla Země ještě mladá a aby zbavily lidstvo nadvlády nad světem.
Možná by se hodilo dodat, že můj futrál na violu se jmenuje Bonifác Janovič Kejs :o)

---