Musím

Musím se každé ráno probudit

pokusit se otevřít oči,

snažit se další den nenudit,

byť beze mne dál svět se bude točit.

Má prázdná, vyhořelá duše

nechce na nic myslet -

každá myšlenka je výstřel z kuše,

trn, který zůstane a bude bolet.

Vždyť  přece je mám ráda

a tolik jsem je chtěla,

však všechna jejich slova

jsou jak výstřely z děla.

Jak může být někdo se silami na dně

-ach, kdybyste věděli jak ráda bych žila-

tady je krásně a mně je přece bídně.

To ve špíně a hnusu jsem milovat zapomněla.

Zdá se, že v luku mi praskla tětiva

 a Střelcův pověstný oheň mi dohořel.

Snad aspoň pro jiné země se zachvívá

a svět je krásný, čarovný a plný kouzel....