Ráno

Na polštáři zbylo jen pár potrhaných vlasů
a jinak nic
jen za oknem pár lamp a stínu
a možná že padal hvězda někdy k ránu
tichounká ozvěna dvou šeptajících hlasů
a pak nebylo nic
jen jedna horká slza na ledový srdce
už žádný rozpaky, vzdechy a povídání,
palčivá tma a měsíc jak se topí v řece
a už nic víc
jen další duše loučení s něčím co nebylo
zemdlelá iluze lásky
jen ten pocit když zapadá měsíc
a nikdo se nezeptá proč pláčeš.......

---