Dítě noci

Pramínek krve stéká i po skráni,

Ty už víš jistě, nikdo Tě nechrání.

Ledová křídla duši Tvou sevřou,

bránu do podsvětí Ti pootevřou.

Noc je den a den je noc,

nikdo Ti nepříjde na pomoc.

Tam uvězněn zůstaneš mezi dva světy,

kdysi si žil teďjsi prokletý.

Život je smrt, jen kousek ho vlastníš,

Tvé bytí se rozplývá a Ty to víš.

Noc je den a den je noc,

nikdo Ti nepříjde na pomoc.

Sluncem Tvým je paprsek měsíce,

svůj osud znáš, krutý je velice.

Stříbro se stalo Tvým prokletím,

se strachem proplouváš každičkým stoletím.

Protože noc je den a den je noc,

nikdo Ti nepřišel na pomoc.