Proč?

Proč se mezi tolika lidmi cítím tak sama?

A proč je má duše prázdná?

V temnotě časů rozprostírající se mezi náma,

není nikdo kdo by mně objal.

To prokletí zvané život,

přináší jen utrpení, né důvod.

Proč nemohu nalázt žádný cit?

A proč si připadám tak jiná?

V prázdnotě pronikající mým srdcem -bodá jako ostny!

Bolest, která už nikdy nezmizí,

ve světě plném lidí si připadám cizí.

Proč se ptám na tolik otázek?

A proč stalo se tolik hrozných věcí?

Prázdná místa plná bolesti, užírající mou duši.

Život je pustá pláň,

přes kterou člověk projít musí.

A zaplatit za ní daň,

jinak jen další bolest zkusí.