O hovění

Tak si tu hovím polomrtvý,

víc živý nežli neživý...

A moje hlava? Stejně prd ví,

jen stínu kašel plíživý

líže se z kaše... Naše? Vaše?

V paměti darmo slova lovím...

Stůj, moje karmo! Znám tě z novin!

Jsi lepkavá jak husté hašé,

máš konzistenci nádivy.

Milenci v láhvi, jak jsou tencí,

slunce je sotva uživí...

Spiklenci, věční zakuklenci,

penízek v ústech prášivý,

brodí se spolu mezi věnci...