Smrt válečníkova

Krev stéká ti po ostří meče,

zůstaň ležet, Smrti neutečeš.

Je to dáma v černém, která tě políbí.

Je to růže s ostrými trny,která ti ublíží .

Krev už ti zalila brnění,

ležíš na bojišti smrtelně zraněný.

Smrt už ti sejmula helmici,

cítíš jak hladí tě po líci.

Ve víru boje si zapomněl,

že s ohněm by sis neměl hrát.

Pocit vítězství tě ochromil,

a teď to nebudeš ty, kdo bude brát.

Poslední výdechy hrdiny co zabil tisíce,

teď sám leží zraněný a čeká na konec.

To je ta chvíle pro lady Smrt.

Vzala si ho, když z nejbližší vesnice,

 rozezněla se kostelní zvonice.

Nový milenec pro lady Smrt.