O létání

Tak tu sedím a sleduji vĕtrák,
Jak se tak bezstarostnĕ točí
A jeho ramena si létají vzduchem.

Vyšla jsem ven a nĕco se mi přilepilo na brýle.
Tak se koukám, když si z nich sundám babí léto, vyhodím ho do vzduchu a sleduji,
Jak si tak letí, kam ho zrovna vítr zavane.

Havrani na poli dĕlají přemety a laškují,
Vzduch je najednou nĕjaký černý a hmatatelný, témĕř opeřený,
Než vzletí k šedivé či modré obloze.

A nad nimi se stříbrem leskne letadlo
S velkým červeným nápisem ČSA,
Jen tak si letí za velkou louži,
Kde si létající ryby blikají jen tak pro radost.

A kdybych já mĕla křídla, milá teto, nebo vrtuli,
Už bych tu dávno nebyla. Jenže ani Red Bull nepomohl, a tak tu sedím a píšu hloupé básnĕ o tom,
Jak nemohu být andĕlem.

---