Hej, človíčku…

Hej, človíčku !

Proč stojíš uprostřed  ulice?

Nehybně upřený do dálky

A v rukou sevřená čepice…

Myšlenky jedna hned za druhou

Prchají přes cestu na všechny strany

Stojím a koukám se na tebe člověče

Řekni mi - co si to pravíš ?

Tvé rty jsou v pohybu, jen oči nevidím

A slza ztrápená ztrácí se taky

Co mi to děláš ty blázne nevinný

Zkoušíš mě nebo jen trápíš ?

To ticho najednou, nechám tě být

Jen jedno poslední, chci ti teď říct

Už není čas

Už není místo

Už není to, co bylo vždy blízko..

Tvá čapka leží tu vedle mne na zemi

A hlava má je teď součásti dláždění.