No.2

nechávám se uštknout
arabskou stupnicí
obtáčí moje smysly
uštkla všechny bubeníky v mý palici
a sama ...
mi stepovala v uších

" arabská princezno...
Chci oheň !
znič moji autonomitu
a podpal ty zkurvený hranice
Podpal mě...
Stejně jsem jen parte
s vlastním autogramem."

***

chladná jako závan pod zavřenými dveřmi
polibky s laciným naťuknutím duru
s úsměvem půlměsíce
podala mi řeřichu a kapradí
oddala mě se štěstím
a pak zastřelila nevěstu
přes lacinej krabičák

slepými náboji
slepou láskou
patronkou snílků

člověk by si řekl
že štěstí rozstřílené kýčem už nevstane
vstalo ...
natočilo si budíka
a šlo si lehnout

vyždímal jsem si do chřtánu rudou vlečku
a skočil di piána
rozřezal se o struny
na maličký notičky

hradbu tónů
kterou se ubráním
dalšímu ránu