Zvracely jsme svorně do mraveniště

Nabídla jsem mu do ruky levé ňadro… (to větší)

Odtáhl jí za hasičárnu a vohnul přes zapomenutý kompresor tiše rezavějící ve vysoké trávě. Měla spola stažený těsný plísňový džíny po starší ségře.

Malá mořská víla Ariel

Trošku víc plácala ploutví na suchu.

Netušila, že to jde i s nohama u sebe.

(zezadu jo.)

Taky jsem si v patnácti myslela, že ne.

Hořela a zároveň zvracela do mraveniště

A on to do ní pumpoval (cítil totiž tu horkost na špičce)

Na klopě odznak vzorného požárníka

(u nás na vesnici se tak pořád říká hasičům)

Pojď Kačko, ukážu ti, jak se krásně zvrací.

(Pubošácký nadržený šťávy prostě musí ven.)

Anetu (zase) nechal kluk, a tak v slzách koukala, jak do Kačky naráží velitel oddílu. Rytmicky to pleskalo.

Udělala si to prázdnou flaškou, kterou sebrala pod stolem

(Cabernet Sauvignon ročník 84)

Ta byla totiž nejblíže a po ruce.

(Tak smutný ženský oči jsem ještě neviděla)

Učívala ho totiž kdysi jezdit. I s traktorem.

Ale, kdo by chtěl jalovou krávu? (Teda víc než na týden?)

Okolo nás kluci tokali a my zvracely Tokajské.

(Feledés fehér minőségi bor)

Já to měla poprvý taky zezadu. Vohnuls mě v tělocvičně a já vyvřískla.

Lófas

Původně jsem si odběhla za křoví se přebalit.

(Nenávidím punčochy a příliš lepivý křidýlka)

Ten naftovej motor nebo kompresor nebo vo co jsi mě to vlastně vohnul, mě ryl do žeber.

Jako vedle mě Kačku.

Lapala pořád po dechu.

Víla Ariel s protrženou blánou (nebyla to ta plovací)

Myslels si, že vlhnu, ale byla to krev, (vono je to jedno, hlavně, že mě to nedřelo)

Kačko?

To jseš ty Dito?

Připadaly jsme si jako dvě světlušky

(těm také svítí ve tmě zadečky)

Opodál Markéta zakopla o rozházené hadice a natáhla se na asfaltu vedle týden přejeté žáby, se kterou si dva puboši hráli čutanou.

Svýma příšernýma nadávkama způsobila přihlížejícím hromadnou erekci.

Krvácely jsme všechny tři, avšak každá z nás jinou krví.

Vítejte na vesnici.

Chlapi se jí smáli. Markéta nesnáší pivní skauty a umí nastartovat tatrovku.

Dráček Soptík.

A budu požárníkem!

Ale s tím vodním dělem to fakt přehnala. Než jí zavřeli vodu, sfoukla jim pěnu vod huby. Všem včetně předsedy MÚ.

Umyla zaprášený kombajn, zaparkovaný před hospodou, až v něm zvlhlo obilí ukradené z místního zemědělského družstva.

Prý bývají pohromadě kluci víc vzrušený. (Chtěli si nás prohodit) Né, že bychom po tom netoužily. Vždyť tolik chtěl zrzavou a pihovatou.

A proč ne? Stejně stříkačnám už došla šťáva.

Do dalších krámů se nebudem moct podívat do zrcadla.

Při výměně kus za kus se nedá pro plnou náruč žárlit…

Přidřepla si a počůrala mu jeho čerstvě vystříklé děti, co stékaly po stéblech trávy.

(Básní(l)ci, nečtěte to, prosím..)

Už jste přišli na to, proč holky chodí čůrat ve skupinkách?

Kačko, nemáš náhodou papírovej kapesník?

To nás v přírodopise neučili, že to vyteče.

(Ani v brožurce dospíváš děvče o tom nebyla zmínka)

Myslely jsme si, že se to uvnitř vstřebá

Asi ne…

Požárnický cvičení mládeže bývaj (někdy) holt divoký

Zakuckala jsem se. Výskal mě za vlasy a smál se. Jako tenkrát, když mě poprvé praštila hadice. (taky jsem nečekala, že to bude mít takový tlak)

Leželi jsme tam pod lampou v trávě všichni čtyři, propletení jak klubko slepýšů a pozorovali, jak se plazí jakýsi kluk na jakousi holku.

Záchvat chtíče ve vlastní nemohoucnosti.

Ležela sťatá rozhozená uprostřed na cestě.

Bylo jí všechno mimo ní.

Sotva si zmáčkl žaludek o její stydkou kost, pozvracel jí vlasy a ňadra.

Netušila jsem, že holka může totálně vystřízlivět za pouhé dvě vteřiny.

Cikánská pečeně nadzdvihnutá vínem mi ucpala nos.

(a to jsem chtěla Kačku poučovat, jak se správně zvrací.)