Myšlenky

Myšlenky

Jednoho dne se mladý pierot toulal po městě Nenávisti. Jeho oči nakukovaly do hlav černobílých duší, které se plahočily v chabém pouličním osvětlení. Pierot kráčel ve stínu zdi a poslouchal myšlenky, které se honily duším v hlavě. Někde v dálce byl slyšet pláč. Někde blízko zvracela socha. Proč však plakal pierot na konci náměstí  Prohrané genocidy. Po tvářích mu tekla krev, kterou pieroti mají místo slz. Tyto kapky při dopadu tvořily smutný obraz Máří Magdalény, nejslavnější lehký holky na světě. Proč, ale plakal? Proč?? Proč jen plakal?

Protože viděl, co se duším honí v hlavě a pečlivě si to zapamatoval. A co je hlavní, zapsal si to na pergament.

"Achjo dnes je zase hnusně, kéž bych věděla, jak sbalit toho frajera, kterej vypadá jako medůza"

"Jestli tu svini, ještě jednou potkám tak ji proříznu měsíčním nožem oči"

"Kéž by existoval někdo kdo nekrade"

"Nakopnout štěně není nic těžkého a jak teskně pištělo."

"Jedna odpařená duše ze mě vraha ještě nedělá?"

"Zítra teda vypukne povstání černých."

"Musí ke mně ještě něco cítit, přece ty dva roky nebyly jen tak?"

"Stojí ještě za to pít víno, když necítím jeho chuť?"

"Kde je má hranice mezi krutostí a mou slabostí?"

"Kolik duší musí zmizet abych pochopil, že jsem vrah?"

"Někdo mi ušpinil auru, teď vypadam jako nějakej medůzám."

"Nemůže existovat nic jiného než materiální vysvětlení vzniku světa v jeho racionální podobě.."

"Až vyrostu budu mít velkou sílu abych tu bílou svini zabil jednim mávnutí ruky."

"Co na mě čumíš šašku?"

"Tenhle nemá ani vindru.."

"Ta holka se vrací domu kolem patý musim se dobře schovat, už se těšim až ji budu stahovat..."

"Ta krev nechutná špatně."

"Jaký to asi je mít kosti?"

"Kde by se asi dala objednat vražda?"

"Tenhle by asi neměl cígo?"

"Život nemá cenu, všude jen nenávist a podvody, existuje vůbec někdo kdo ještě umí čiště jen milovat někoho druhého aniž by nečekal něco víc? Copak jen já umírám při každém násilí? Kde mám vykopat svůj hrob? Kde mám pohřbít dívky, co jsem miloval? Kam mam nalít svou krev? Do stoky, kde není ani krys ani švábů. Zbavte mě života, zde není útěchy. Smrt si nevybírá."

To bylo zrcadlo, zrcadlo jeho myšlenek.