Narozeniny

Narozeniny

      Už zase vstávat bože můj to je děs,no nic hrabu se neochotně ven z postele a to,že budu za chvíli ve škole mi moc na optimismu a dobré náladě nepřidá spíš naopak „Uhni blbko teď jdu já do koupelny“ surově mě odstrčí můj stupidní bratr,který právě prochází ve svých 14 letech pubertou takže je to s ním k nevydržení mám vždycky sto chutí mu připravit provaz a oběsit ho!Jenže když se zeptám mamky „Můžu ho zabít“ dostane se mi vždy odpovědi „Ne je to tvůj bratr“ hm ale jakej ušklíbnu se vždycky v duchu.Nemám sílu se s ním po ránu hádat tak si ho nevšímám „Ty jsi sebou hned po ránu praštila nebo co,že nic neříkáš??“Nechápe můj v uvozovkách inteligentní bratr „To tak zapomeň na to Lukáši já a nervovat se kvůli takovýmu debilovi jako jsi ty?Tss mám nějakou hrdost“ „Že tak najednou jsou dny kdy bys mě ukřižovala“ „Drž radši hubu a dělej, na rozdíl od tebe já se potřebuju ještě nalíčit“ Lukášovi hned začnou cukat koutky „Prosím tebe na co??Vždyť jsi stejně hnusná jak prdel“ začne se popadat za břicho a smát se „Jestli mě chceš vytočit tak dneska se ti to opravdu nepodaří,mimochodem ty o tom vzhledu radši pomlč je vidět,že ses na sebe do dneška nepodíval do zrcadla to bys možná dostal i infarkt!“ Mávnu rukou,že končím debatu a jdu do kuchyně za mamkou „Dobrý ráno co jste to tam zase řešili?“ Dosednu, začnu si mazat chleba a jen prohodím „Nic Lukáš jen měl opět hemzy“ Mamka mi dá míchaný vajíčka a jen si povzdychne „To je děsný s vámi to je každý ráno něco, máš ho ignorovat jsi starší tak bys měla mít rozum“ No to mi vážně chybělo to-jsi starší měla bys mít rozum „Proč to zase vytýkáš mě já se snažím jen bránit ignorovat ho opravdu nejde!“ Mamka jen mávne rukou,protože už ví,že tahle debata nikam nespěje „Mami už musím jít dáš mi svačinu?“ „Jo pojď jsi pro ni Lukáši“ Brácha chodí o půl hoďky dřív má školu dál než já a hlavně jezdí autobusem-to mu fakt nezávidím, no někdo jako já si to umí zařídit, mám školu asi jenom kilák daleko, je to obchodní akademie, vážně šíleně nudná škola,ale je s maturitou a hlavně mamka chce,abych byla jako ona a taťka,oba obchodují a úspěšně. „Tak ahoj“ rozloučí se konečně a vypadne už bylo na čase. „Díky mami bylo to dobrý“ „No jo prosím tě radši už maž do školy“ „Hm celá žhavá“ pronesu spíš pro sebe.Nejhorší je to ráno otázka co na sebe.To je vážně noční můra!Nakonec po celkem dlouhém bádání před skříní zvolím sukni a tílko přeci jen má být pařák, i když je teprve půlka května, tak se na něj musím připravit.

    Sakra,sakra už zvonilo a první hodinu máme češtinu.Na tom by nebylo nic zvláštního,ale naše třídní je v nemocnici a vystřídala jí taková stará vykopávka,funí,nosí hadry alá 3. století,brejle má tak tlustý,že se divím,že není slepá,a šíleně smrdí.Ke všemu nesnáší když někdo přijde pozdě hlavně ten co bydlí kousek.Vlítnu do třídy o 10 minut později, celá uřícená a nejdříve se musím vydýchat než promluvím. „Dobrý den paní učitelko prosím omluvte mě,že jdu pozdě může za to bratr“ nejrychlejší výmluva,která mě napadne samozřejmě to nesvedu na to,že jsem se zapomněla v koupelně!Dosednu do lavice a opravdu nečekaně se ta kopka špeku ozve „Smejkalová pojďte k mému stolu a omluvte se pořádně!!“ Bože tomu jsem se zrovna chtěla vyhnout „Já vím rozumím ti!“ Prohlásí moje čupr kámoška Míša s kterou sedím v lavici,vidí totiž můj zničený výraz,ona už to zná tedy všichni to znají to jak jí páchne z úst i na kilometry daleko proto máme otevřená všechna okna a kluci v poslední řadě vyloženě šňupají čerstvý vzduch z oken. „Jak je to možné Smejkalová,když bydlíte kousek odtud,že přicházíte pozdě co vám váš bratr udělal?“ Snažím se tvářit,že ten puch necítím tak jen vytáhnu kapesník jako,že mám rýmu a tak trochu je i moje plynová maska „No zavřel se v koupelně a nechtěl mě tam pustit připadalo mu to jako ohromná legrace“ Teď určitě bude chtít omluvenku nebo nějakého svědka jestli to tak opravdu bylo je to vážně děsně šťouravá baba „No a může vám to maminka nebo tatínek dosvědčit??“ No vždyť to říkám baba šťouravá „Ne“ „Dobrá pro dnešek vám to odpustím,ale příště to bude na omluvenku“ Konečně jsem osvobozená ze zóny nejhoršího puchu a jdu si sednout „Páni co se jí stalo?“ zeptám se Míši,protože ještě se nestalo,že by to jen tak omluvila.Míša se jen uchichtne „Počkej po škole půjdeme na pohár a řeknu ti co jsem včera viděla“ „Zase mě budeš napínat jak kšandy až do konce to bude zase nekonečná ta škola“ ušklíbnu se. „Ale no tak stojí to za to a když ti to řeknu tady nebude to vončo a hlavně je tu ta….“ Začne házet hlavou do první lavice, myslí tím Lucii,která tuhle učitelku přímo miluje a dozví se každý drb a pak jí ho řekne i kdo ho roznesl.Do dneška je pro nás záhadou jak to dělá, od koho ty informace má no prostě děsně jí podlejzá a je to šílená šrotna nikdo jí nemá ve třídě rád!Jinak bych řekla,že jsme, až teda na ní, pohodová třída je nás jen dvacet z toho šest kluků.Vlastně zapomněla bych na Honzu to je taková šedá myška je hrozně inteligentní,ale nepodlejzá ani se nechová jako typický šprt spíš je takový nenápadný s nikým se moc nebaví,nosí strašně tlustý brýle a vlasy má polodlouhé hnědé,mastné a takové neučesané prostě to tam má celý jetý na tý hlavě.Takže je nás 21.

    Konečně je konec vydechnu šťastně dám si věci do skřínky a zrovna když jí chci zavřít nějakej idiot prudce bouchne do dvířek a mě ty dvířka dají pořádnou pecku do čela „Jáůůů jakej blbec!!!“ Začnu řvát „Jé promiň já,já vážně nechtěl kluci do mě strčili a já padal přímo na ty tvoje dvířka a……“ To snad ne on si snad myslí,že mu na to skočím.Je to totiž Pavlíček největší proutník ve škole.Je to typický model možná vážně krásný,ale něco jako mozek u něj vážně nehrozí.Každá hloupá husička po něm prahne,ale mě tenhle týpek fakt nebere spíš ho nesnáším jenže on když si usmyslí,že nějakou holku dostane do postele tak udělá takovou trapnou „náhodičku“ a teď se ho hodně dlouho budu muset zbavovat „To mě nezajímá ty idiote kvůli tobě budu mít bouli jak mrakodrap“ zřejmě ho zaskočím asi si myslel,že se hned líbezně usměji a řeknu nic se nestalo „No já se ti vážně omlouvám tak jako omluvu tě zvu na pohár“ „Sorry,ale jdu dneska s kámoškou“ Míša akorát přijde ze záchodu a když ho uvidí hned se otřepe jako,že má osypku, je totiž na něj ještě víc alergická než já „Problém Jani??“ „Jo Míšo podívej co mi ten idiot udělal a myslí si,že to nějaký pohár zpraví“ hodím na něj naštvaný výraz a on je dokonale zmaten,mezitím se prohlížím v zrcátku a už mi tam raší pěkně červená boule „No cos jí to udělal?Ty jsi vážně blb!!!Pojď Jani“ vyplázneme ještě na něj obě jazyk a když vyjdeme ven dostaneme strašný záchvat smíchu „Ty vole viděla jsi jak byl úplně mimo no to je síla jsi asi první co ho odmítla.Jak si o sobě myslel krasavec jeden“ řekne ironickým hlasem a já se musím zase rozesmát s Míšou se vážně nikdy nenudím a ty její kecy,mám většinou co dělat, abych se nesvalila smíchy na zem.Dojdeme do restaurace a objednáme si pořádný zmrzlinový pohár „No tak povídej co jsi včera viděla??Jsem strašně nedočkavá“ „Tak to se něčeho pořádně chytni ať to s tebou nesekne“ Chytím se tedy poslušně židle a s napětím očekávám co z ní vyleze „Takže se jen tak procházím včera se psem a co nevidím dvě tlustý bečky hodně pohyblivého sádla jak si to kráčí v obětí.Samozřejmě to upoutalo moji pozornost a pořádně je prozkoumala a tu chvíli to se mnou málem šlehlo byla to naše dočasná třídní!Ten chlap byl stejně tlustej a slizskej jako ona a mohli na sobě oči nechat!Co ti budu povídat fakt síla“ napije se a já jsem opravdu v šoku tak tohle byla tedy pořádná šlupka kdo by to byl řekl.Nevěřícně kroutím hlavou „Nemůžeš tomu uvěřit co?Já si taky nejdřív musela rozžmoulat oči jestli to není noční můra, no nebyla“ „Řeknu ti,že tohle je vážně šoking!Fakt jsi mi vyrazila dech, páni“ Asi po hodince jsme se rozloučily a šly domů.Míša bydlí taky kousek od školy,ale má barák na druhý straně tak se vždycky „rozvětvíme“.

    „Ahoj jsem doma“ oznámím,ale zbytečně hned podle bot zjistím,že si akorát brácha přivedl dva kamarády a rodiče jsou někde v čoudu.Když jdu přes obývák do svého pokoje, neunikne mi hlasité chechtání kluků z mého pokoje.Neváhám, rozběhnu se a  otevřu.Kluci jsou na posteli a mají všichni v rukou moje podprsenky a tanga a hrají si nevím na co.Každopádně nejsem schopná na chvíli slova a jsem rudá vzteky mačkám tašku jinak bych musela Lukáše zabít.Všichni jen oněmí a zírají a asi čekají co udělám samozřejmě první se ozve brácha „Doprdele ségra ty už jsi doma??“ Odhodím tašku „Vy zmrdi okamžitě vypadněte!!!“Začnu křičet jak smyslů zbavená ani jeden neváhají,odhodí věci a běží pryč. „Tohle si ještě vyřídíme!!!“ Zahlásím celá vzteklá na bráchu a zabouchnu dveře.No to snad ne!!To se mi jen zdá!!Jestli tohle dělají častěji když nejsem doma tak,tak…..ne tohle mu nedaruju!!To si ještě odskáče!Asi za půl hodiny mě zvonek vytrhne z plánování co bratrovi provedu a hned na něj zařvu  „Jdi otevřít ty kreténe!!“Nic.Crrrr „Slyšíš imbecile!!!?“ Opět nic.Crrr vztekle jdu teda otevřít já jenže se mi naskytne pohled na Pavlíčka to je den bože.Místo pozdravu na něj čumím jako by byl z Marsu a jen vyjeknu „Co tu chceš?“ Drží v ruce kytici rudých růží,musím uznat,že jsou nádherné „Ty jsou pro tebe“ podá mi kytku „No díky je vážně nádherná,ale neodpověděl jsi na otázku!“ Nejdřív se podívá na mé čelo kde je pěkná boule „No já jsem ti tohle vážně nechtěl udělat,vím,že jsem tě asi naštval proto ses tak zachovala a nedovolila jsi mi,abych to odčinil a…..“ „Hej brzdi,brzdi,brzdi hochu jak ses dozvěděl kde bydlím??“ Chvíli se jen tak pohupuje na nohách a jen se zeptá „Můžu jít dál rozhovor mezi dveřmi není příjemný?!“ Cože ono mu v tý hlavě vážně cvaklo „Nemůžeš je tu bordel“ nejrychlejší výmluva co mě napadne „Aha tak nechceš se teda jít projít,venku je krásně a snad nechceš strávit zbytek dne doma?“ Váhám jelikož by mě opravdu zajímalo odkud má mou adresu a má pravdu co doma „No dobře vydrž chvíli“ Rozzáří se jak sluníčko „Jo v pohodě počkám“ Obrátím jen oči v sloup a zabouchnu. „Debile slyšíš?“ Chci otevřít,ale zamkl se „Jdu pryč rozumíš neboj ještě si to spolu vyřídíme!“ „Jo jen jdi alespoň se moje poprava oddálí“ ten mě tak vytáčí tak on bude ještě drzej,jen se trochu vyvztekám tím,že se vyřvu a jdu se převlíknout.Na líčení kašlu toho modela zrovna netoužím oslnit,ale není momentálně nikdo,kromě něho,kdo by šel dneska ven. „Páni tobě to moc sluší“ zahvízdá jen co otevřu dveře a prohlásím jdeme.Vyjdeme ven(bydlíme v bytě je dost velkej a navíc máme málo sousedů a jsou všichni moc milí takže si vážně nestěžuju) a hned na něj vypálím „Tak heleď jdu s tebou ven jen proto,že žádná moje kámoška dneska nemá čas ne proto,že tě strašně žeru a toužím po tobě to bych musela být padlá na hlavu.Nemám tě ráda a jen tak pro informaci nepočítej s tím,že mě dostaneš do postele jasný!“ Je vidět,že ho tím opravdu hodně zaskočím,protože se zastaví a minutu není schopen slova asi si to trochu přebírá v tom jeho miniaturním mozečku „No tak já jen myslel,že bysme byli kamarádi zdáš se mi jako fajn holka“ Haha tak to je ta nejchudší taktika jak kluci balí holky, s tím jsi hrozně fajn, to nesnáším „S tím nepočítej!!Ježiš proč sis vyhlídl zrovna mě?To už ve škole není žádná jiná hloupá husa,která na tobě může oči nechat??!Já myslím,že jich tam je hafo!“ Je hodně překvapený mojí celkovou reakcí na něho i slepej by to poznal „No já…jsi hezká holka a mimochodem ve škole je málo holek,který jsem ještě nepřefik řeknu ti to takhle na rovinu když jsi mě tak rychle tedy spíš mé úmysly odhalila tak asi nemá cenu zapírat.“ Otevřu úžasem pusu tak takovou upřímnost bych od takovýho vola nečekala „Páni já zírám“ Vážně se nestačím divit „Víš co zvu tě na zmrzlinu a pokecáme trochu co ty na to?“ Souhlasím.

    Přijdu domů v devět hodin a jen zasněně zabouchnu dveře a to,že na mě mamka mluví chvíli vůbec nevnímám „No prosím tě vnímáš mě vůbec“ proberu se ze snění do kruté reality „Jo bohužel už jo!“ „Nebuď drzá nebo ti jednu fláknu!Lukáš říkal,že jsi odešla ve čtyři trnu tady strachy kde jsi ani mobila nebereš!“ Ach jo už je to tady zase „Mami je mi skoro 18 opravdu musím hlásit každý den,že do devíti budu doma když někam jdu?A pokud vím tak vždycky přijdu a nezpozdím se ani o minutu.To a samý platí když mi dovolíš být někde do jedný hlásím se ti a přijdu včas“ moje odpověď mě totálně vysílí,ale vždycky musím mít po ruce nějakou obranu.Mamku tím očividně dneska ale neuzemním „Myslíš,že by tě jedna smska zabila?!“ „Mami myslela jsem,že to není nutný vždyť jsme se na tom domlouvaly a mobil jsem nebrala,protože jsem ho měla potichu“ Mamka si jen povzdechne „Co to máš vůbec s čelem?“ Sakra „Jó to víš nabrala jsem dveře,je to jen malá boule nic to není.Mimochodem už ti Lukáš řekl co provedl?“ „Ne jen řekl,že jsi šla pryč jinak je celý den zamčený v pokoji a pořád dokola říká,že ho ukřižuješ tak co ti teda provedl?“ Tak bráško to pěkně schytáš pomyslím si „No přišla jsem domů a najdu ho a jeho dva kamarádíčky v mém pokoji,na mé posteli jak mají všichni v rukou moje spodní prádlo a na něco si hrajou!!Myslela jsem,že špatně vidím!!“ Mamka jen prohodí „No bože to je teda neštěstí tak si uvědom,že prochází pubertou ty jsi byla stejně prdlá jako on“ To se mi snad zdá „Cože tak ty jsi ještě na jeho straně??“ „Jano vždyť se nic hrozného nestalo kdyby se ti hrabali v hodně osobních věcech tak nic neříkám,ale to,že si jen vytáhli nějaké tvoje věci snad není tragédie“ Jsem rudá vzteky já zapomněla,že Lukášek je maminčin mazánek „Samozřejmě!!!Víš co mě je to jedno jen si ho braň abys ale věděla tak já to tak nenechám!!“ Nasupeně odejdu do svého pokoje,prásknu dveřmi a zamknu.Musím do něčeho kopnout tak postel to odnese.Zkazila mi vážně skvělý zakončení dne.Po pravdě je Pavel moc milý a vtipný společník a vůbec není takový jak jsme si s Míšou myslely.Mám takový pocit,že jsem se asi trochu zamilovala.

    „Ahoj Jano“ pozdraví mě Pavel jen co vkročím do školy „Ahoj co tady děláš?Máš přece třídu v prvním patře!“ „Vím,že takhle nějak chodíš tak jsem si řekl,že tu na tebe počkám a chtěl jsem ti říct,že to včera bylo moc super a rád bych to někdy zopakoval co ty na to?“ Tak tímhle mě docela zaskočí „No proč,proč ne napíšu ti kdy bych mohla platí?“ celý se opět rozzáří „Jasně,že platí tak už musím jít měj se hezky!“ Usměje se a dá mi letmý polibek na tvář.To mě totálně dostane a když jdu ke skřínce jsem jako v transu „Haló příjem máme vypnutý nebo co,haló“ mluví na mě Míša a já se vrátím ze snění zpět do reality „Jo čau já si tě vůbec nevšimla“ „To jsem si všimla, co to vůbec mělo znamenat odkdy se s tím magorem bavíš dovol abych ti připomněla tu bouli co máš na čele není tak hrozná,ale je tam“ Jen prohodím,že jí vše řeknu až ve třídě. „No tak povídej docela hodně by mě to zajímalo“ „No takže byla jsem s ním včera asi pět hodin a je úplně jiný než jsme si myslely vážně je skvělý společník a nenudíš se s ním celou dobu jsme si povídali“ Míša na mě kouká s otevřenou pusou „Ještě mi řekni,že jste se políbili a rovnou mě můžou odvést do márnice!!?“ „Ne nepolíbili jen mi teď na chodbě dal letmou pusu na tvář to je vše,dohodli jsme se,že můžeme být kamarádi!Opravdu Míšo on je báječný“ zasněně se zatvářím  a Míša jen kroutí hlavou „Ty si snad spadla na kebuli nebo co??!Tohle je přeci jedna z jeho taktik, uvědom si,že on se v holkách fakt vyzná a podle toho pak i postupuje.Ty ses snad vážně zbláznila!!“ poklepe si na hlavu,ale mě docela naštve „Tohle neříkej!Je vážně strašně v pohodě ty jsi tam nebyla nic si ani nedovolil choval se jako džentlmen!“ „Víš co mě je to jedno,ale pamatuj si,že jsem tě varovala!Až za mnou přijdeš celá ubrečená tak ti to připomenu!“ Tak s tím nepočítej on je úplně jiný,pomyslím si „Fajn beru na vědomí necháme to plavat je to po pravdě řečeno taky moje věc nemyslíš?!Tak nechceš jít dneska k nám?Je pátek toho musíme využít!“ Hodím takový výraz po kterým jí musí být jasný,že už o tom nehodlám mluvit „Nemůžu mám rande“ Páni „Kecáš a kdo je ten šťastlivec smím-li se zeptat?“ Chvíli váhá „Radek!“ Nějakou dobu mi trvá než mi dojde kdo to je „Cože myslíš Radka jako Radka kamarádíš se s ním přeci od školky!“ „Jo přesně ten.Nevím najednou přeskočila jiskra,něco nás k sobě začalo přitahovat je to zvláštní,ale je to tak“ Je to opravdu zvláštní to má pravdu „No tak ti držím palce ať vám to vyjde“ akorát zazvoní tak skončíme debatu.Po škole na mě čeká Pavel tak se rozloučím s Míšou a jdu k němu. „Ahoj tak jak bylo?“ Usměje se tak,že mám co dělat abych mu nevlepila pusu a nepodlomily se mi kolena „Ahoj no šlo to,to víš je to vážně vopruz tahle škola,ten rok to ještě vydržím pak odmaturuji a už mě tu nikdo nespatří“ Usměji se a zeptám se jestli je na tom jako já „No taky mě ta škola fakt nebaví!Jenže co mám dělat taky už to ten rok vydržím.Víš co včera jsme se nebavili o škole tak bych jí přeskočil i dneska a šel si někam sednout zvu tě“ Jeho tatínek je zazobaný takže nouzi o peníze opravdu nemá a svědčí o tom i jeho auto nejnovější mercedes a má ještě jedno a to je vážně nádherný porsche.Neváhám a pozvání příjmu.

    Domů se vrátím opět v devět,ale radši jsem se mamce ohlásila táta taky docela zuřil.Přesto na mě hned mamka u dveří vypálí „Prosím tě to se jako budeš takhle courat každý den nebo co?To se nemáš co učit?“ „Mami dovol abych ti připomněla,že je pátek a když budu mít něco na učení přijdu domů včas neboj“ „No já se právě bojím taťko ty se mnou souhlasíš viď“ oznámí jen co vejdu s ní do kuchyně „Jistě miláčku.Jano jestli se tvoje známky zhorší tak bude vážná debata je ti to jasný?“ To snad ne už je to zase tady jediný na co oba neustále myslí a to i o velké prázdniny je škola vážně mě to už štve a unavuje,ale nemám chuť si kazit perfektní řekněme rande tak jen prohodím hm a jdu do svého pokoje. „Ahoj blbko“ „Ty drž hubu nemysli si,že ti tamto projde!!“ ještě jsem na něj pořádně naštvaná „Projde když to prošlo u mámy i taťky he,heč!!“ začne mi strouhat mrkvičku „VYPADNI z mýho pokoje!!!!“ zaječím a vykopnu ho ven.Pomalu zjišťuji,že mě nic tak nevytočí jako moje rodina to je teda hodně zoufalý.Pustím si cédéčko co nejhlasitěji,lehnu si na postel a hned píšu sms všem kamarádkám,že to s jedním klukem vypadá moc slibně, Míšu radši vynechám.Dostane se mi hned několik odpovědí takže jsem štěstím bez sebe. „Jano slyšíš ztlum ten kravál!“ Neochotně se zvednu ani pořádný soukromí tady nemám „No jo vždyť jo!“ Začne mi vyzvánět telefon rychle se k němu vtrhnu v naději,že je to Pavel,ale volá mi Honzík,jsem trochu zklamaná,ale co „Ahoj Honzo!“ „No nazdar Jano ty žiješ?Týden se vůbec neozveš čoveče!To budeš muset hodně žehlit!“ jen se zasměji „No jo kolikrát už si tohle říkal co?!Proč voláš?“ „Jen si nemysli!Máme zítra s klukama malou pařbu u nás nechceš se k nám přidat?Nebyl bych sám kdo bude rád i kluci se na tebe těší říkají,že tě viděli někdy před uherákem!“ Jsou to kamarádi ze základky,ale měla jsem hodně učení,nebyl čas „Jo a kolik vás tam bude a hlavně kolik holek?“ Chvíli mlčí „Nó je to spíš taková pánská jízda tak bys byla jediná,ale jinak tu budou všichni co znáš já,Kamil,Tomáš,Marek a Jirka dlouho tě neviděli a já vlastně taky ne kdybychom se před týdnem nesčutli tak ani nevim,že jsi živá!“ Tak co teda přehání „Prosím tě je to asi měsíc co jsem byla s vámi.Já nevím jak tě znám tak si tam přivedeš dalších pět kluků,který vůbec neznám!“ „Já?“ prohlásí tak nevinným hlasem,že musím vyprsknout smíchy „Jo ty kdo jiný!“ „Ne fakt tentokrát ne a jestli budeš chtít můžeš přivést i nějakou kamarádku třeba víc klukům to vadit nebude“ zasměje se „To je mi jasný vy nadrženci tak v kolik tam k tobě máme přijít?“ „Supééér!!“ zařve do mobilu až si ho musím dát od ucha jinak bych asi ohluchla „Máme?Takže vezmeš kámošky to je super jestli chceš tak pro vás přijedu už mám totiž řidičák“ chlapská ješitnost se právě projevila „Tak jo přijeď pro nás v sedm ke mně souhlasíš?“ „No perfektní já tě miluju tak zítra nezapomeň na mě puso a na kluky“ „No jo ty třeštiprdlo ahoj“ zavěsím a musím se usmát.Honzík je můj dlouholetý kamarád jednou jsme si mysleli,že jsme se do sebe zamilovali,ale později jsme zjistili,že to co cítíme není láska,ale máme se rádi jako brácha se ségrou a jeden druhého si vážíme.Je to člověk na kterého se můžu opravdu spolehnout ve všem.No jo jenže teď musím vymyslet koho s sebou vezmu volám hned Míše „Ahoj Míšo doufám,že neruším?“ „No vlastně ani ne!“ pronese docela smutným hlasem „Co je co se stalo?S Radkem to nevyšlo?“ „Jo tak trochu.Prostě jsem si uvědomila,že ho nechci jako přítele,ale jako kamaráda a on řekl,že si není jistý jak vlastně na tom je.No nic to mi voláš kvůli tomu?“ perfektní příležitost probleskne mi hlavou „Ne heleď volal mi Honzík,že mají nějakou pařbu a že si mám přivést kamarádky a ty se potřebuješ odreagovat jako sůl pojď se mnou prosím“ škoda,že nevidí moje psí oči „Já nevím Jani a koho chceš ještě vzít?“ „Nedělej tlaky já vím,že chceš jít.Ještě nevím všem napíšu a pak napíšu tobě platí?“ Míša si povzdechne „Tak dobře a bude tam alespoň Kamil?A mám jít k tobě nebo kam?“ usměji se vím,že se Kamil Míše líbí a on sám mi řekl,že mu taky není lhostejná. „To víš že bude!Přijď ke mně na sedmou Honzík nás vyzvedne už má řidičák to je co?!“ „Tak jo zítra jsem v sedm u tebe.To je super přeci jenom se mi k němu těch 10 kiláků pěšky vážně nechce tak zítra ahoj“ Spokojeně zavěsím a hned píšu Evě a Petře další moje skvělé kamarádky.Nakonec může jen Petra.Tak jsem napsala Míše kdo s námi půjde a teď ještě oznámit to rodičům jako hotovou věc, jedině tak vždycky uspěji. „Mami,tati zítra jdu večer s holka k Honzíkovi a vrátím se až v neděli tak jen abyste věděli“ „No počkej a co se nás takhle zeptat jestli tam můžeš jít?“ Sakra už je to zase tady „Mami je to vyřízené bylo to strašně rychlý musela jsem se rozhodnout hned a nechci sedět celý víkend na zadku doma“ Táta jen mávne rukou ať si jdu a mamka jen nerada tedy taky svolí.Jo,jo to už mám odzkoušený.Spokojeně jdu zpátky do pokoje když zpozoruji,že brácha je fuč.Nenápadně jdu zkontrolovat situaci jestli není někde jinde.Páni nikde není jeho boty jsou pryč teď přišla moje šance spokojeně se zavřu v jeho pokoji.Tak kde má ty porno časáky a cigarety?Nevadí nejdřív mu udělám díru do jeho nejoblíbenějších slipů.Pomalu,ale důkladně hledám a mám kliku porno najdu pod postelí i s cigaretami na velice dobrým místě kde by mamka nikdy nehledala.Vida tak můj bratříček nebude až zase takový ťulpas, pomyslím si.Má tam krabku tak neváhám cigarety rozdrolím a nacpu mu,to co z nich zbylo,do šuplíku a tašky.Pak se mrknu na ty porna.No fuj to je nechutný, bože jak můžou tohle prodat 14-letému klukovi to nechápu,fakt humus.Všechny si vezmu,je jich celkem pět,a zítra je spálím.Tak bráško to tě naučí.Vyjdu z jeho pokoje a jdu jakoby nic do svého.

    „Kde jsou??!!“ vyjekne na mě Lukáš už v osm hodin ráno.Neochotně se proberu „A co jako?“ hrát blbou je nejlepší taktika „Moc dobře víš co!!Včera jsem šel pryč,ale zapomněl jsem si zamknout pokoj a nepochybuji o tom,že si využila příležitosti,aby ses mi pomstila sama jsi to říkala!!Tak laskavě nehraj blbou!!!“ Zatloukat,zatloukat,zatloukat moje heslo kterým se vždy řídím hlavně v naší rodině „Včera jsem byla ve svým pokoji,jen jednou jsem šla za mamkou,abych oznámila,že jdu dneska pryč a to,že jsi ty fuč toho jsem si vůbec nevšimla byla jsem unavená!!A co se ti jako ztratilo?“ Lukáš je rudý vzteky „Nech toho znám tě moc dobře!!Fajn,dobře připouštím,že jsi měla právo se mi pomstít.Omlouvám se ti za to jen mi řekni kde jsou moje ehm věci?!“ Tak tuhle taktiku zase používá on za všechno se omluví a doufá,že mě obměkčí „Vážně nevím o čem to mluvíš!!“ Zrovna akorát vstane taťka a uslyší jak se hádáme „Co to tu zase řešíte takhle v sobotu ráno??“ Vida moje příležitost „No víš tady Lukášovi se něco ztratilo a myslí si,že v tom mám prsty já,tak Luky řekni tátovi co se ti ztratilo třeba ti to pomůže najít!“ hodím na něj vítězný pohled.Zase z jeho pohledu je mi jasný,že začala válka „Tak Luky co ti chybí?“ „Nic tati je to jen taková blbost“ zmizí dřív než táta něco namítne.Tak to se povedlo,ale asi nastanou teď krušné časy.

    Brácha později zjistil co se stalo s cigaretami a pak jsem šla ven, nakonec jen ty porna vyhodit,ale načapal mě tak jsme se o ně prali a všechny dopadli docela roztrhaně nebo pomačkaně.No nic.Je konečně za pět sedm a holky přijdou spolu.Rychle se rozloučím(nezapomenu pro jistotu zamknout svůj pokoj) a jdeme čekat na Honzu. „Tý jo já už se docela těším a bude tam i Jirka viď Jani?“ Petra září jak sluníčko když jí povím,že jo. „Holky proč prostě za nimi nejdete a neřeknete jim to,já jsem se jich na vás ptala a říkali,že jste pěkný holky a ani jeden holku nemá tak využijte příležitosti dokud můžete!“Nestačí mi odpovědět,protože akorát u nás zastaví auto s prudkým zabržděním „Ahoj holky!!“ Honzík k nám přilítne všechny nás obejme a galantně otevře dveře „Honzo,aby bylo jasno tak pojedeš slušně je ti to jasný nebo budu řídit já,sice řidičák dostanu až za tři týdny,ale klidně to risknu jestli budeš řídit jako prase!“ jsem o tom pevně rozhodnutá.Řídit už umím budu dělat zkoušky už jen z teorie „Co si to o mně myslíš mám tu tři nádherné slečny.Mám nějakou odpovědnost to bych si nikdy neodpustil!“ Ušklíbnu se „Jo jenže i když jedeš sám měl bys jezdit slušně dneska nejsi jediný šílenec na silnici a docela nerada bych,aby se ti něco stalo!“ Jsem docela naštvaná,nemám ráda rychlou jízdu. „Tak mi slib když už teda musíš trochu přišlápnout ten plyn,že si dáš pořádnýho majzla prosím tě!“ Dá mi pusu a jen prohodí „Jak poroučíš má ochránkyně!A teď se jede na pařbu holky!!“ pustí cédéčko a vyrazí.Když dojedeme kluci už na nás čekají. „Ahóóój“ zaječíme všechny tři „Nazdááár holky to je dost,že jste tady“ Jsem moc ráda,že je zase vidím tak se s nimi pořádně obejmu „Ty si nám chyběla kočko“ poví mi Jirka „Vy mě taky s vámi je mi nejlíp“ Za chvíli za mnou přijde Honzík když už jsme u něj doma a pařba se začíná rozjíždět „No víš já chci ti říct,no pozval jsem ještě pár kluků“ hodí nevinný výraz,ale mě to nějak nepřekvapí počítala jsem s tím „No a kolik jich jako bude?“ trochu si odkašle „Asi pět pokud nepřivedou kámoše“ „To snad ne tolik?Máš kliku,že máš veliký barák.A kde jsou vůbec tvoji rodiče?“ „Odjeli do Itálie a nechali mi to tady na týden volný to víš důvěřují mi“ jen si povzdychnu,protože tohle já neznám být doma týden sama.Rodiče by mě nenechali ani o víkend samotnou nevim proč asi si myslí,že jsem absolutně neschopná.Ke všemu je tu ještě Lukáš,ušklíbnu se „Na co myslíš?“ vytrhne mě z myšlenek Tomáš „No,že by bylo fajn být doma týden sama bez stupidního bráchy a rodičů“ Tomáš jen přikývne je na tom totiž stejně jako já, má taky bráchu,ale je mu dvanáct a rodiče, kteří by ho doma samotného nenechali ani za milion „To je život no tak a co jinak?“ Neodpovím mu,protože dorazili ostatní neznámí kluci,všichni se hned přivítají a já jich napočítala asi deset. „Tak kluci dovolte,abych vám představil holky tohle je Petra,Míša a tohle…“ přitáhne si mě Honza k sobě „….to je Jana!“ Hned jeden se ozve „Jo tak to je ta slavná Jana!Páni moc mě těší madam!“ kluci se zasmějí a já nějak nepobírám „Počkej jak jako slavná?“ „Honza o tobě často vypráví,že jsi jako jeho druhý já a tak, má tě moc rád“ to mi udělá radost „Opravdu?!Tak díky Honzíku já tě mám taky moc ráda!“ celý se pýchou napřímí až se musíme všichni zasmát.Začne různé představování a když ke mně přijde Honza šedá myška z naší třídy nestačím valit oči „Ahoj Jendo co ty tady děláš?“ „No jsem tu s kamarádem dovlíkl mě sem.Po pravdě tohle není zrovna nic pro mě“ rozhlídne se kolem „Ale to víš,že je, musíš se občas odvázat!Jsi tu s těmi nejlepšími lidmi!Můžeš mi věřit!“ chvíli váhá,ale nakonec přikývne „Tak doufám,že to opravdu bude za něco stát!“ „To si piš!“

    Musím uznat,že nuda opravdu nehrozila byl to báječný večer a dala jsem se s Jendou do řeči a povídali jsme si asi tři hodinky a zjistila jsem,že je hrozně prima.Řekl mi,že není typ co by se chtěl zviditelňovat proto je ve třídě takový nenápadný.A měla jsem ohromnou radost,protože holky si daly s kluky rande a Petra se s Jirkou už i líbala.Asi by to neudělala,ale oba byli už tak trochu v náladě takže to šlo samo.Já ani moc nepiji takže,když se někdy dopoledne vstávalo všichni se popadali za hlavu a někteří letěli rovnou na záchod,jenom já byla v pohodě.U Honzy jsme spali my a ti kteří nebyli schopní jít domů. „Tak Honzíku myslíš,že jsi schopný nás odvézt odpoledne domů?Jak na tebe tak koukám asi půjdeme pěšky nebo si chytíme nějaký bus“ „Jo promiň,ale nejsem schopný vás odvézt myslím,že ve tři hodiny vám jede autobus,sakra mě snad ta hlava praskne“ „No jo kolikrát ti mám říkat,že to nemáš přehánět co“ Jdu si vyčistit zuby když narazím na Jendu „Ahoj“ „Ahoj vypadáš docela dobře,ty jsi nic moc nepil co?“ jen přikývne „Bylo to tu vážně skvělý měla jsi pravdu,ale usoudil jsem,že se dokážu bavit i bez alkoholu!“ „Moje řeč“ v tu chvíli se na něj jen tak zadívám,nemá totiž na sobě ty děsivý brýle a vlasy má správně rozcuchaný a aniž bych chtěla tak prohlásím „Víš byl jsi včera moc milý společník vůbec bych to do tebe neřekla a jen mě tak napadlo co kdyby ses ostříhal?“ vykulí na mě oči „Chceš říct,že vypadám blbě?Já nevím párkrát jsem o tom přemýšlel,že by to chtělo pořádnou změnu,ale nějak se k tomu nemám“ docela mě překvapí „Tak tys o tom uvažoval to je super.Víš myslím kdyby ses nechal ostříhat,poradit ohledně oblékání i co se týče těch tvých brýlí možná i zajít ke kosmetičce tak bys byl hezký kluk“ celý zčervená „To si vážně myslíš?“ „Ne já to vím a jestli chceš tak ti s tou změnou ráda pomůžu“ je docela na rozpacích „No dobře byl bych moc rád,ale nevím jestli mám dostatek peněz“ „S tím se netrap já peníze mám a když ti tvoje stačit nebudou tak to za tebe zacvaknu a pak mi to budeš třeba splácet.Tak co plácneme si?“ celý se rozzáří „Moc rád díky tak se domluvíme ve škole co ty na to?“ „Jo a…..“ vyruší mě Míša „Jano volá ti ten tvůj plejboj“ ušklíbne se a podá mi mobil,mezitím se Jenda vypaří „Ahoj Pavle“ přijde mi to takový divný ještě před dvěma dny bych byla štěstím bez sebe,že mi volá,ale teď mi to bylo z nepochopitelných důvodů úplně jedno „Ahoj Jano!Moc rád tě slyším co děláš?Nechtěla bys jít ven?“ „Promiň Pavle,ale jsem u kamaráda včera jsme slavili a domů se dostanu tak kolem pátý a musím se učit,uvidíme se ve škole!Nevadí ti to?“ mám pocit jako by z toho nebyl zrovna nadšený „Ne jistě že ne už se na tebe těším tak se měj hezky ahoj“ aniž bych stačila odpovědět zavěsí. „Proč ho nenecháš plavat?“ ozve se Míša „Já nevím měla jsem ti takový pocit jako,že ho miluju,ale teď když mi volal moc nadšená jsem nebyla co si o tom myslíš?“ „Že to bylo chvilkové pobláznění.Víš Jani já ti už dlouho chci něco říct,ale zatím jsem k tomu nenašla odvahu“ začne být nervózní „No tak se posadíme a řekneš mi to co ty na to?“ přikývne „Pamatuješ ve druháku jak jsem byla asi měsíc tak trochu mimo a ty ses mě pořád ptala co mi je a snažila ses mě rozesmát?“ nemusím moc vzpomínat to si pamatuji dobře „Jo pamatuju do dneška vlastně nevím co se ti stalo,ale jelikož jsi o tom nechtěla mluvit tak jsem si řekla,že to z tebe nebudu dolovat a radši se budu snažit tě rozveselit“ „Ani nevíš jak jsi mě tenkrát podržela jsem ti moc vděčná.Samozřejmě i klukům taky mi moc pomohli aniž by to věděli a Kamil se mi začal líbit pamatuješ?“ „Jo.Míšo přestaň chodit kolem horký kaše“ pronesu docela přísně „Dobře řeknu ti to na rovinu.Tenkrát mě Pavel dostal do postele.Byl přesně takový jak jsi říkala a já byla omámená jako ty.No a pak když jsem se ráno vzbudila tak mi řekl ať vypadnu,že už mě nepotřebuje,že jsem hloupá kráva a tak….“ Já jen poslouchám a nejsem schopná vydat hlásku,parchant „…a tak jsem odešla a probrečela celý víkend a pak celý ten měsíc byla mimo,řekl to svým kámošům jaká jsem v posteli,popsal jak vypadám jako nahá no zkrátka si mě vychutnal a taky řekl jestli to někomu povím tak si to se mnou vyřídí pak už mě nechal a já to taky nechala plavat“ Chvíli mlčíme „Bože to je mi moc líto.Hajzl to mu nedaruju řekni mi co jeho ego?“ Vyjeveně se na mě zadívá „Proč se ptáš?“ „Protože pomsta bude sladká,tak co?“ usměje se „Ty by ses kvůli mně pomstila?“ „Proboha to je jasňačka a navíc mám příležitost“ Míša se zasměje „No tak to se podrž,právě že ten jeho pták za nic nestojí“obě vyprskneme smíchy „Tak to jsem přesně chtěla slyšet“ povím jí svůj plán a Míša jen radostně kývne „Po roce konečně nastal čas pomsty měla jsem ti to tenkrát říct“ „Tenkrát by nebyla příležitost teď je“ rozloučím se s Jendou dohodneme se,že ve středu po škole půjdeme na jeho změnu image.Ve tři  odjedeme autobusem domů.

    S Pavlem se sejdu hned v pondělí po škole a navrhnu jestli bychom nemohli jít ke mně.Klika byla,že totiž nikdo není doma a Míša už byla na svém místě. „Proč bychom nemohli“ asi si myslí,že se s ním chci vyspat,ale ještě bude čumět hošánek.Zavedu ho rovnou do mého pokoje „Tak tohle je můj pokoj co mu říkáš?“ „Je moc pěkný a máš velkou postel“ usměje se a začne mě hladit po tváři „Co to děláš?“ „Heleď nejsem blbej když jsi mě sem přivedla znamená to jediný“ začne mě vášnivě líbat a já jen pronesu ať se svlékne.Nijak neváhá a rychlostí blesku ze sebe sundá vše,já jen zamávám na Míšu,která byla celou dobu za skříní „Hej Pavle!“ zakřičí,Pavel sebou trhne jak se lekne,a když se otočí tak ho Míša vyfotí tak jak ho pán bůh stvořil.Mezitím co je z toho v šoku vyhodím jeho věci oknem ven a společně ho vystrkáme za dveře „Vy svině!!Otevřete!!“ my se jen dusíme smíchy.Když mu konečně dojde,že opravdu neotevřeme,i přes jeho výhružky,tak mu nezbude než jít z paneláku ven.Koukaly jsme jak žene pro věci a pak do auta,lidi tím ohromně pobavil a nás asi nejvíc.Když už smíchy nemůžeme koukneme se na fotku „Digitální foťáky miluju hned vidíš opravdu perfektní výsledek“ usměje se na fotku a já taky jelikož jeho chlouba je opravdu malinká.Hned zajdeme fotku vyvolat a přejeme si jí udělat na několik plakátů.Mladíka co to zařizoval očividně pobavíme a dokonce nám řekne,že nás by tedy rozčílit nechtěl.V úterý si přijdeme pro celkem třicet plakátů a zaplatíme řekla bych docela nechutně vysokou částku,ale stojí to rozhodně za to usoudíme nakonec.Na všechny napíšeme HOLKY JAK VIDÍTE O NIC NEPŘICHÁZÍTE! A pak už jen vyrazíme s lepidlem,který nám sehnal Kamil,který mimochodem velice ochotně pomohl a jako odměnu se zeptal jestli to spolu nezkusí,Míša jen nadšeně kývla.Začneme je lepit na sloupy a čtyři si necháme pro školu.Jen jsme se pak chvíli kochali jak se lidi zastavovali a smáli se.Ve středu rozvěsíme po celý škole zbytek.Pavlíček chybí a nám je jasný proč asi.O přestávky za námi začaly chodit holky a blahopřát a některé dokonce poděkovat.Tím jsme si získali nové kamarádky. „To je vážně báječný moc jste mě tím pobavily“ přizná Jenda „Jano počítáš s tím dneškem?“ „Jistě,že váháš“ Míša na mě hodí tázavý pohled „Co jako dneska máš s Honzou?“ „Ále víš jak jsi nás vyrušila,že volá Pavel?“ jen přikývne „No tak jsme se domlouvali,že mu pomůžu změnit celkový vzhled“

    Po škole jsem ho zavedla do jednoho kosmetického salónu kde se starají dobře i o muže,poradí ve všem a když zákazník chce tak je tam všechno po ruce-kadeřník,oblečení atd. Když nám řekli cenu kolik by to asi tak stálo málem jsme šli do mdlob,ale já s sebou měla dva tisíce a Honza pět tak to docela vycházelo. „To je doba“ začnu nervózně chodit sem a tam,čekám tu už skoro tři hodiny.Mamce jsem radši hned napsala sms,že budu doma asi zase v devět. „Tak hotovo dal nám zabrat,ale myslím,že s výsledkem budete spokojená úplně prokoukl“ oznámí mi konečně jedna z těch co na něm dělaly.Když vyjde,spadne mi čelist a zírám na něj jako na mimozemšťana „Já vám to říkala slečno!Ale prosím vás vypadáte jako byste měla omdlít“ hned ke mně ta paní přiběhne a já se snažím probrat.Je z něho opravdu krásný kluk!Je to mnohem lepší než jsem si myslela. „Tak myslím,že nemusíš nic říkat a mimochodem musím si koupit čočky“ přijde ke mně „Já,já,já ty jsi opravdu prokoukl promiň musím si sednout“ sednu si a snažím se z toho šoku vydýchat.Asi za hoďku máme koupený i čočky a nezbyl nám ani halíř.Ty ženský nám daly slevu prý,že tohle je pro ně vyloženě vítězství tak nám daly oblečení zadarmo.Jenda jen zářil a pořád se prohlížel v každý výloze!Vyprovodil mě až domů „Tak díky za všechno nebýt tebe tak se za mnou na náměstí ta krásná blondýna nikdy neotočí“ je mi jasný,že to myslí jako vtip,ale mě tím nevím proč zkazí náladu „Jo není zač zítra ve škole“ nečekám na odpověď a vklouznu do paneláku.

    „Ty vole to není možný co si s ním provedla takovej kusan je z něho!!“ nevěří Míša svým očím a já jen pronesu hm. „Co je s tebou jsi nějaká divná“ „Vždyť se podívej jak kolem něho každá kmitá před tím by si ho žádná ani nevšimla“ pronesu docela naštvaná „Co blázníš?Ty žárlíš nebo co?“ „Proč bych měla žárlit jen mi to vadí to je celý“ je vidět,že si Míša myslí své,ale nechám to být.

    Za tři týdny jsme spolu s Jendou strávili hodně času a já si uvědomila,že jsem do něj zamilovaná už pěkně dlouho asi jsem to měla někde vzadu v hlavě a projevilo se to u Honzíka. „Zvoní ti mobil blbko“ z přemýšlení mě vyruší bratr „Jo,jo díky za upozornění“ pronesu upřímně,protože to tak opravdu myslím,ale Lukášovi spadne pusa „Ty jsi normálně nemocná.Mami ona mi řekla díky a vyznělo to vážně upřímně“ nevěnuji mu pozornost a zvednu hovor,volá Honzík „Ahoj pusinko tak jsem normálně slyšel,že máš pozítří narozeniny a zavítáš mezi dospělé jedince tak co oslava nepozveš mě?“ vždycky mi zvedne náladu „Ahoj.No asi je mám,ale žádnou oslavu neplánuji ani asi nechci“ Honza se vyděsí „Cože??To teda ne zbláznila ses!!!?Bude ti osmnáct to se musíš zkalit jako dobytek rozumíš!!“ zasměji se „Ne díky nechci dopadnout jako ty když jsi slavil osmnáctiny“ byl totiž v nemocnici hodně to přehnal „Co je s tebou poslední dobou jsi divná?!No tak to jsem já tvůj Honzík,ochránce,životní láska“ musím se usmát „Já nevím!“ „Nepovídej mi takový kraviny jistě,že víš nech toho už tě nějakou dobu znám tedy přesněji deset let!“ docela ho naštvu a jeho žertovný tón je ta,tam „Tak dobře,ale slib mi,že nic neřekneš“ „Slibuju na smrt svýho bratra“ „Cože ty žádného bratra nemáš!“ „Tak na tvého“ zasměje se a já musím s ním „Jo tak to klidně.Máš zítra čas po škole?“ „Pro tebe si vždycky čas udělám děláš jakoby jsi to nevěděla už mě neštvi tak zítra přijedu pro tebe ke škole zatím ahoj už musím končit“ „Ahoj“

    Honzík nezklame a je tam přesně „Ahoj kotě!“ „Ahoj“ rozhodneme se jít do jedné kavárny kousek od školy „Tak mi koukej říct co se ti v tý hlavě honí,protože už mi volala i Míša s Petrou co je s tebou“ jen na něj vykulím oči „Fakt?“ „Jo“ „No já,já nevím jak začít“ „A co jít takhle hned k věci“ chvíli mlčím,chci mu to říct vždycky jsem mu řekla všechno „Jsem zamilovaná“ „Páni doufám,že do mě?“ jen na něj hodím pobavený výraz „Neboj to nehrozí“ „Ne teď vážně tak jak se chováš poslední dobou nesvědčí zrovna o tom,že jsi zamilovaná.Prý jsi pořád mimo to beru lidi co jsou zamilování jsou pořád duchem vedle,ale jsi smutná,proč?“ usměji se na něj „Protože ten do koho jsem se zamilovala má každý den rande s jinou,je to Honza“ zatváří se jako,že ho to nepřekvapuje „No a řekni mi jak dlouho ho miluješ a mimochodem pokud vím tak s žádnou holkou nechodí a to,že má teď rande každý den s jinou,svědčí o tom,že ještě nenašel tu pravou.A hlavně před tím jak vypadal pravděpodobně s žádnou holkou neměl ani to rande tak to chce třeba dohnat!“ jsem moc ráda,že je Honzík takový jaký je,nevím co bych bez něj dělala „No miluju ho už dlouho jen jsem si to neuvědomovala až u tebe na tý pařbě mi to konečně došlo.“ Povídáme si asi ještě hodinku a pak se rozloučíme.

    „No tak musíš jít se mnou je to moc důležitý,prosím“ hádám se s Míšou,protože chce abych s ní jen na chvíli šla do nějakého klubu,ale já nemám vůbec náladu,mám narozeniny a nepřišla mi ani jedna sms dokonce ani od Honzíka „Nemám náladu promiň.Proč je to tak důležitý?!“ Míša už je pořádně vytočená „Jde o to,že tam má Kamil schůzku s nějakou holkou zjistila jsem to náhodou a jestli je při něčem načapám tak tam chci mít podporu“ nakonec mě ukecá,ale souhlasím jen,že se tam s ní mrknu a jdu pryč.

    „Tak jdi první“ neptám se proč a otevřu dveře, v tu chvíli se rozsvítí v celém klubu všechny možné barvy a vyvalí se dav všech mých kamarádů i kamarádek.Jsou mezi nimi i holky co nám děkovaly za to ohledně Pavla a spoustu dalších lidí ze školy odhaduji,že jich tu je kolem stovky.Stojím jen ve dveřích a nemůžu tomu uvěřit.Všichni jako na povel začnou zpívat všechno nejlepší a já dojetím začnu brečet „Tak všechno nejlepší“ pronese Míša a já jí jen obejmu.Pak ke mně přijde Honzík a zavelí a všichni rázem ztichnou „Jani přeju ti opravdu jen to nejlepší a mám tě moc rád.Snad sis nemyslela,že na tebe všichni zapomeneme máme tě přeci rádi jsi ta nejlepší holka a upřímně jsem moc šťastný,že jsme jako bratr a sestra to je možná stokrát lepší než milenci“ všichni se zasmějí „Tak co zasloužím si pusu ne?“ neváhám a pořádnou pusu mu vlepím na tvář „Děkuju,děkuju vám všem ani nevíte jakou jste mi udělali radost díky“ Asi po hodině když mi každý potřásl rukou a přinesl dárek mi to nedalo a zeptala jsem se „Míšo kdo to všechno zařizoval a nikde tu nevidím Jendu?!“ „No já,Petra,Honza,Eva a pak tak nějak každý.No a Jenda nevím“ trochu posmutním,ale co se dá dělat „Tak teď bych prosil abyste všichni uvolnili parket a já si zatančil s oslavenkyní“ pronesl do mikrofonu Honzík „Tak co kotě zatančíš si se mnou?“ snažím se,aby na mně nebylo vidět zklamání ohledně Jendy „Moc ráda“  spustili ploužák a Honzík si mě k sobě pořádně přitiskl a pošeptal „Jen chvíli budeš má až ti řeknu tak se otočíš ju?“ nechápala jsem o co jde tak jsem jen přikývla.Hráli zrovna tu pěknou pomalou písničku ze Snowboarďáků,kterou miluju a to Honzík moc dobře ví „Teď se otoč!“ otočila jsem se a přede mnou stál Jenda s kyticí růží,v tu chvíli jsem myslela,že vážně omdlím „Všechno nejlepší Jano,nechceš si zatančit?“ jen jsem kývla,Míša rychle přiběhla pro kytku a zase zmizela a ostatní páry se k sobě přitiskly a začaly tancovat „No moc ráda.Myslela jsem,že nepřijdeš“ „To bych ti přeci nemohl udělat!Chceš říct tajemství?“ podívám se mu přímo do očí „Chci“ „Miluju tě už docela dlouho,ale bylo mi jasný,že někdo jako já tě nemůže zajímat.Proto když jsi mi pomáhala s tou změnou byl jsem štěstím bez sebe a vděčím ti za mnohé.Jeden zdroj,kterého nesmím jmenovat mi řekl jak na tom jsi ohledně tvých citů ke mně a dohodli jsme se jak to uděláme a tvoje narozeniny do toho skvěle zapadaly…“ vrhnu pohled na Honzíka,protože je mi hned jasný co je to za zdroj,a ten se hned usměje a já mu úsměv vrátím i s pohledem,který naznačuje děkuju za všechno. „…..byl bych moc rád kdybys mi řekla,že se mnou chceš chodit“ v tu chvíli jsem nejšťastnější človíček na světě.Hodím na něj ten nejzářivější úsměv „Mohl by si zopakovat ty dvě nádherný slova?“ usměje se tak,že se mi podlomí kolena,ale drží mě pevně „Miluji tě“ přestaneme tančit a jeden druhému se zadíváme do očí a pak se políbíme.Mám pocit,že je to ten nejkrásnější polibek jaký jsem kdy dostala. „Chceš něco říct?“ povím mu po polibku „Určitě“ „Ty jsi ten nejkrásnější dárek k mým osmnáctinám a vůbec tohle jsou nejkrásnější narozeniny“ Jen se usměje a znovu mě políbí.