kráčela jsi po větrných cestách

Tvé lehké nohy kráčely po poryvech větru,
ale dnes by je spálil mráz.
Na rohu ulice stojíš jak rampouch ve svetru
a tiše říkáš lidem: "Zdravím vás."

Tvé něžné nohy ušlapaly záhon kopretin,
ale dnes by je pořezal ostrý led.
V průchodu, kde stojíš, tě ukryl stín.
Mlčíš a pozoruješ spěchající svět.

Tvé bledé nohy slunce opálilo do zlata,
ale dnes by na silnici zmodraly.
Ve svém pokojíku jsi přes noc zajatá
a lidé osaměle se šourající kolem tě dojali.

Tvé silné nohy omývala voda rybníků, řek i moří,
ale dnes by přimrzly do závějí sněhu.
Stojíš na náměstí a u rtů ti cigareta hoří,
ve znásilněném srdci hledáš zbylou něhu.

Tvá pevná lýtka lechtaly ječné klasy,
ale dnes by je odřel zmrzlý pelyněk.
Stojíš na mostě a nechala sis ostříhat vlasy,
ve vlnách hledáš svůj nejkrásnější věk.