Město v sněhu

Tak takhle píšu, když se nudím ve škole...

veknu sněží

jak slzy do umývadla

jo to byly časy

šmíráků pod okny kaváren

a troubících aut

na náměstí

na rohu pašeráci alkoholu

a prašivá kočka pod okapem

venku zase sněží

jak prázdné kroky na sametových

polštářích a já vzpomínám

jak to bylo

když za pohovkou po tisící

zapadené pastelky

a na ulici plné popelnice

jaké to bylo když

se konečně setkala ztracená

touha z kolotočů se svým

zašedlým společníkem času

před prázdným nádražím

na třetím peróně

pro samou smůlu vločky

sněhu za límcem

a potící se dlaně

tenkrát sněžilo

a nikdo nedíval se na ně

jak nikdo nedívá se na mě

a nikdy nebude

už sníh

---