Moje pokora

Moje pokora

 

Tak to je ta vaše síla?

Nejdřív mě pokořit tak, až líbám hlínu

a nahá ležím mezi trny..

Nejdřív mě pokořit, mě- první dámu

a pak spláchnout proudem krve.

Ležím tu opodál..studená,..zkrocená.

Nemluvím, nevzlykám, nebráním se..

Polibek v provazech dusí mou hrdou tmu..

 

To je ta vaše síla...

Nejdřív pokora.., pak hodit do kanálu..

 

Oči jsi mi zalepil vařícím voskem slz.

Pomalu usínám, ležím tu opodál.

Ty stojíš a díváš se pohledem bez cíle.

 

"Bojim se!"

"Bojíš se?

To je dobře.."

 

V hlavě mi nezbyla jediná myšlenka.

Jen srdce buší..Nechoď tak blízko.

Vzal jsi mě za bradu,zkoumavě prohlížíš...

Držím..a..čekám..

..Nahá  a bolavá..Snad, že mě pohladíš

po ranách od Tebe...

"Lásko, lásko moje.."

Chci se Tě dotýkat, zase Tě cítit..

Pojď ke mě..no tak..

"Lásko, lásko moje.."

Miluju, polib mě

celou svou bytostí.

"Lásko-"

"NESER!"

---