Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSměj se, já už neumím plakat
16. 01. 2006
1
0
1212
Autor
MaryAgness
Rozprostřela jsem své sny pod Tvé nohy - našlapuj opatrně, šlapeš po mých snech... škoda, že jsi to nevyslyšel...
v květech mrazu jsi zachytil mou duši
zmrzlou na kámen
ve sněhu jsi uvěznil mé kroky
stopy co nikam nevedou
a mou lásku jsi zakoval do ledu nad řekou
směj se, já už neumím plakat
v očích jsi vykřesal jiskry
naděje co umřela
uvnitř rtů jsi objevil něhu
a ona se už zabila
a na tvářích vyryl ze snů brázdy
směj se, už nedokážu plakat
vysmál ses všemu v co jsem kdy věřila
Tobě nejvíc
směj se dál, já už nemůžu plakat
směj se, já už neumím plakat
doufám, že tohle už nikdy neřeknu. teď to teda nehrozí a pláču ostošest, takže svym způsobem vlastně žiju.. no.. hm
je to pěkný. dokonce ani láska mě nějak.. extra nevyrušila. ťak.
(kdyžtak si mě nevšímej jó?:) )
Čokoládová
16. 01. 2006MaryAgness
16. 01. 2006
jo... chtěl jsem ti řívi, že se mi to také líbí.. řekl bych, že možná podobně jako Čokoládové
nemám rád ten verš "i ona už se zabila"
a podivně až moc se mi líbí "Tobě nejvíc"
že, ač je to vlastně říkání řečeného, stejně to tu nějak silně kulminuje...
celkově, přes svou prostost, působí to; a to je dobře
myslím, že se ti povedla...
...jinak ten film byl docela zajímavej