Kabát starce

Dante: Zítra hraje Sparta, to bude mazec.

Honza: Ondřeji, taky bych si mohl oklepat špičku svého pera tvým směrem.

Dante: Tak to bych nerad.

Honza: Ano.

Dante: A řekneš mi už co je to ten Dušan?

Honza: Ne...ale znám i jiné bojové techniky, které jsou také bolestivé, třeba sekyrkou do kolena, pročež se ti to de facto nebude líbit.

Dante: Jak tě tak poslouchám, asi si dám Kit Kat.

Honza: Ondřeji, už jsem ti někdy řekl, že tě nemám rád?

Dante: Jo, myslím že už jsi to říkal.

Honza: (trochu mu upadne slina, ale včas to zamaskuje) Ach!

Brodecká: Tak milí studenti, dnes máme hodinu literární. Dnešek tedy zasvětíme Honoré de Balzacovi a ve zbytku času si ještě něco kdyžtak přečteme. Tak, ale mezitím co vyzkouším, si zatím můžete přečíst úryvek z Otce Goriota. Ták, Honzo pojďte....vy byste si mohl vzít Františka Palackého.

Honza: Ach! (Odhrne si vlasy z čela.) Nuže František Palacký. Narodil se de facto v chudších poměrech, místo si přesně nevzpomenu. Dětství prožil v jednopokojovém bytě s okny na východ.....

Po půl hodině......

Brodecká: No měl jste to vcelku takové hutné, jaksi v kostce...Nu jedničku si po právu zasloužíte.

Honza: Ó děkuji, to jsem opravdu nečekal. Ehm.

Brodecká: Není zač.

Zvonek: Crrrrrr

Honza: Dnes to bylo z milosti, pročež jsem byl opravdu velmi stručný.

Dante: To bylo fakt dobrý, já jsem myslel, že ti nabídne místo profesora místo sebe, tak proč ta sebekritika?

Honza: Muhaha!

Radka: Hi hi hi hi

Dante: Já mít takové vědomosti, všude bych se chlubil.

Honza: Ach ta dnešní mládež, to je taková verbeš. Co máme teďka za hodinu?

Dante: Němčinu.

Honza: Ach!

 

---