Malá melancholie #1

sny a pochyby, skleněné jsou pohyby

punkrock tam někde ještě byl,

ale komerce a vůle davu to odnesly.

 

rozbité okenní tabule jako ze dna

ale tys neřekl nikdy nic špatnýho

černá tabule a bílé znaky

na čele leskne se ti kříž

zápach jako když se pálí vlasy

a všude cákance černé barvy,

před očima stále mříž.

 

v uchu 4 stříbrné kruhy

a výčitky

a urážky

natlakované v malinké nádrži dětské hlavičky.

vzpomínky jako rozmočený vajgly

co už ztratily barvu a leží v kaluži.

 

bod dotyku - v boku dýku

na zem kape černá krev.

horká - jako láska tvoje, černá - jako svědomí

necítím bolest - ta všechna unikla do ticha

a schopnost cítit ji se otupila

už dávno, před lety

 

křeč. nekonečná křeč a neschopnost se pohnout

prostor se hroutí a mění v nicotu

jen v dálce chvějí se listy bříz

a na hladině noří se kruhy

tam - na hladině

všechno zní jakkdyby z dálky

a hluky to pohlcuje a dusí

kolem tebe jen...

prostor, který není

a sny, které se hroutí na dlažbu

při LSD dýcháncích a probděných nocích

---