Stín

Obrovský černý stín,
obkročmo nade mnou,
bojím se jíti dál,
pokojem, jíti tmou…

A tak tu stojíme,
naproti sobě,
ty a tvá bytost,
či já a můj stín?

Opravdu mám už dost,
posměšků o dětech,
dnes v noci zničím tě,
nadobro, navždy…

A tak, když k večeru,
( s úsměvem na tváři )
zahlídnu svůj noční přízrak,
vytáhnu pomalu nůž
( jež sem skrýval )
a rychlím pohybem setnu ti hlavu…

Ráno, až najdou mě,
mé tělo bez hlavy,
najdou i tebe,
můj mrtví stíne…

---