Z Provence

už tu jednou byla... ale to byla docela jiná diDi...

Západ ztěžkl vůní levandule
Co je jen láska a co už hřích?
Zas trochu omládla a brečela od minule
A vídává cizí ženskou v kalužích

Západ je těžký a voní jako moře
Zlámala si křídla to přijde líto
Zase si vymýšlí o lásce, o pokoře
Že bylo a nebylo a že přebolí to

Pak už jen tušení slunce když úsvit nepřichází
Lásky a slitování a jiného, co schází
Očima do nebe a myšlenky plynou
Jak oceán ticha, jak dlouhá noc nad krajinou

Přikrytá, schoulená a přece jak nahá
Samota, touha a ticho ji zmáhá
Očima do nebe a myšlenky plynou
Do srdce s láskou a do hlavy s kocovinou

---