Kam padáme?!

Má rekce na absenci dobra v dnešním světě.

Má duše je zanícená prachem z mršiny lidského tepla. Je rozdrásána střepy, v které se roztříštila laskavá tvář ochoty, jež sprostá hrdost a netečnost ještě nestačili smést. Mé srdce je poleptáno kyselinou z nitra těch, kteří jdou jen za tím, co jen jim ku prospěchu může být a při své pouti na opačnou stranu od Mekky, pošlapou to dobré co v nás - lidech bojujících dobrem o přežití, zůstalo. Kdeže skonala rovnováha mezi dobrem a zlem? Pohltí jednou inteligence dobrou vůli? A zlá chamtivost poctivou píli? V dnešní době již nehledáme sami sebe, tak jak to bylo věky věků, ale hledáme to, co nutně potřebujeme pro „přežití“. Samozřejmě, že tím je pro každého něco jiného. Pro mne je to v osobním životě láska a v životě ostatním spravedlnost.
Co bylo hříchem dříve, je dnes jen jedním písmenem z toho slova a co je hříchem dnes, na to snad jen proroci měli „povolení“ pomýšlet.

---