Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVCD
18. 02. 2006
0
0
550
Autor
NadvěcÍ
Opona se otevírá,
Vrzne jedno prkno,
Sál se mlčky uzavírá,
Všechno rázem zmlklo.
V mlžném oparu kráčí jevištěm,
Je jako pohádková víla.
Bolavou duši léčí všem,
A ve mně, jako by už někdy žila.
Pod září reflektorů,
Před oponou, co otevírá hled.
Ve vlnách aplaudujících tvorů,
Na prknech, co znamenají svět,
Umí být slunce, které právě vychází,
Umí být stín zlé matky,
Umí být dítě v nesnázích,
Umí se vznášet s ptáky.
Na jevišti jako by už byla spoustu let,
Zdobí ji však mládí
Z duše má moudrý vhled,
A v očích jiskřičky, které svádí