Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

VCD

18. 02. 2006
0
0
550
Autor
NadvěcÍ

 

Opona se otevírá,

Vrzne jedno prkno,

Sál se mlčky uzavírá,

Všechno rázem zmlklo.

 

V mlžném oparu kráčí jevištěm,

Je jako pohádková víla.

Bolavou duši léčí všem,

A ve mně, jako by už někdy žila.

 

Pod září reflektorů,

Před oponou, co otevírá hled.

Ve vlnách aplaudujících tvorů,

Na prknech, co znamenají svět,

 

Umí být slunce, které právě vychází,

Umí být stín zlé matky,

Umí být dítě v nesnázích,

Umí se vznášet s ptáky.

 

Na jevišti jako by už byla spoustu let,

Zdobí ji však mládí

Z duše má moudrý vhled,

A v očích jiskřičky, které svádí

 


Toscana
20. 02. 2006
Dát tip
no já ti teda nevím, Kadle... trošku z toho na mě sedá rozpačitost víc, než co jiného....

sklenář
18. 02. 2006
Dát tip
hele - vhled je do něčeho - ne z něčeho! celé to docela škobrtá... nicméně věřím, že adresátku to potěší...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru