Touha

Touha řídí všechny trpělivé hledače pramenů, kterých ruku vede neomylně vpřed. Touha velí k odchodům všech plachetnic, které kralují nad horizontem, oblečených do bílého šatu, s tichou modlitbou za vítr. Touha budí jistotu klíčící nádhery němé růže, která svítí v tmách, která se dotýká dní, které se mění na trpělivou řeč slavnostního ticha. Si přítomná na tomhle setkání, podzimní mše se rozprostírá před námi.