Chtěný útěk

.

Toulal jsem se sám pod  padajícím deštěm

za sebou táhnul obojek její nenávisti

byl těžký a už nudný

občas jsem ho vymáchal v kaluži

jejich  radonových parfémů

a cynických poznámek

které vylétaly z jejích rozevřených úst

jak rozdrážděné vosy z hnízda

ve skle výkladní skříně za mokrými zády

jsem zhlédl masku

pod jakým pořadovým debutem

byla to snad maska právě mrtvé lásky

či touhy po smyslném naplnění

maska bezvýznamných peněz

tvář bosých  nohou které šlapaly překračujíc mé tělo

maska zahalení věčné jistoty

a přihlížení se ke své spásonosné

probouzející se smrti

měla jsi vůbec pravý obličej

ne

tvořila ho souvislá vrstva tvých lstivých lživých přetvářek

a tvá ruleta

roztáčela další počet tvých bezvýznamných dní

kterými trpělo i naše dítě

déšť už skončil lidi sklopili své zvlhlé děštníky

a jejich oči

začli bádat po kolemjdoucích

začli mě považovat za úplného všedního blázna

prý na tom obojku nemám žádné zvíře asi mě uteklo

ba né drazí starostliví lidé

to zvíře jsem už musel pustit já sám...