Co je důležité...

báňeň - výlev - katarze - vznikla, přišla ku mně sedíc s dvěma poutníky (jedním dvounožkou, druhou čtyřnožkou) v břeclavské nádražce když ujel nám vlak (jednoho života)... báseň (sen) (žeň) co vznikla když odešla jedna písmačka krásná dušička.... "len popol a nové svitanie uhorelo slnko" uhorelo slnko a kdy se zase vrátíš, duša moja....? kade sa ty touláš, tulačko z duše... z buše:)

Co v životě je a co zas není?

 

Toť otázka  k  zpovězení.  

Co tu dělat,  jak žít mám,   co za práci uhlídám ?

Či  neuhlídám…   Vše uhlídat je tak těžké,    - vše uhlídat ani nelze …….

Čo je teda dôležité?   Skutočne platné,  jasné a pravdivé …?

Ta otázka z Gauguinova obrazu :

Kdo jsme ,  odkud přicházíme  a  kam jdeme?    Ta je stálepřítomná …

 

... Vědomí smrti ...

  Je tu ,  a pak             se žije lépe, snáze, plně.

Paní Smrt s nikým nemazlí se   a  cos před vstupem v tento svět dohodnul sis

s  Smrtí-Životem  (Nocí-Dnem, Lží-Pravdou, Bílou a Černou, Bohyní-Bohem, Jednem, …)

To radš dodržet hleď, ať je to ku prospěchu – všem lidem i tobě, človíčku.

A čo vôbec Smrť je?

A je vôbec?

Je niečo iné, rozdielne od Života?

Smrti prý není, je jen   ... Proměna ...

Jedněmi dveřmi odejdeš, za čas vstoupíš zas …  jen možná …

  ... podobu  vezmeš si jinou, nové oči, tělo, vyměníš si šat.

                         Ale Duše – ta je večná!

    Tu nik a nič nezmôže, ta je večná  -  … čo si asi člověk nevie predstaviť.

Len niekedy, na chvíľku,   ...  podarí sa mu nakuknúť cez tu plachtu, do tej škvierky z Pralesa –

A pak ho Pocit Jednoty, Blaha, Boha, Istoty, Radosti, Plnosti a Prostoty

Obstúpi a prostúpi – skrátka ho naplní …

Pak človiečik pochopí, spozná, že je iba kapičkou v dážďu,

... dešti, moři, vločkou v hoře

A je

Božskou jedinečnou částečkou

Jediného Celku – Jednoty!

Pak, i když se dveře zavřou , netruchlí;

Ví, že se opět jiné otevřou, on do nich s radostí vestoupí.

A jde

Kráčí cestou trnitou

S úsměvem na rtech

Písničkou zplnaplic zpívanou

Srdcem hřejivým sladkým

Radostně

Kráčí a jde

Voděnkou

    Horečkou

        - a zpívá si a hraje

kráčí po oblázcích ráje

    - zpřítomní se v okamžení

neb nic jiného

nic jiného

tu přec není (ku řešení)

a lehounce po Matce Zemi – Gaii

kráčí

v kroku pevném křehkém

kráčí,

jak by nešel po bodláčí,

(tu podepře duše druhou půl, tu jinou půl – Ptáčka v hnízdo-střed ho vrátí…)

a kráčí

jde a kráčí

 

kráčí

cestou

necestou

bez ustání

bez očekávání

šťasten v světě

se sebou

až

jednou

v bránu tu nebeskou

(paní Života-Smrti-Života)

Řeku pod Řekou

do ní vkročí

v Řece duši smočí

branou věčnou projde

na Druhý Břeh vejde…………………………………………………………………,.,.,…

 

---