Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZbabělost
09. 03. 2006
0
0
775
Autor
Swaii
Člověk je zvláštní tvor, neustále naráží hlavou do zdi a snaží se zvedat ze země kam padá, co se stane když se jedou zvednout odmítne?
do ticha tmy padají zbytky kousků mých kostí.
Ztrácím tělo a nacházím hřích
nejsem to já - ne -
je to můj odraz na dveřích
na dveřích koupelny co barví se do ruda
nechci odejít hned
ne já přece nejsem tak zbabělá.
Nechci jen přijímat
milodary co posíláš mi sem
chci vytvářet svůj osud
a už nebýt zbabělcem.
Krvavá barva pomalu mizí
ruce poseté šrámy
však zůstanou se mnou.
Nevadí mi nejsou mi cizí
jsou mou ozdobou,
půlka víry že je teď snad líp
a že i kdyby nebylo
možná že bych už i uměla žít.
řezala se ta dávka v básni do rukou... do těla? do běla? čímž si svůj osud dávno utvářela.. ještě že se vzpamatovala. bylo milé, trochu abstraktní.., ale dvakrát přečíst a člověk pochopí.