Vzpomínání

příběh

Neptám se,anděl odlétá,

okenní tabulky zamlžené mím dechem

břečťan se vlasy proplétá,

socha porostlá staletým mechem

vypráví příběh,já poslochám

holubí pírka prší z nebe

myšlenky vrací se k dětským hrám

v té zahradě zas vidím tebe.

Tu houpačku v stínu prastarého dubu,

náš rozpustilí smích

do smrti vyčítat si budu

vina bloudí ve snech mích.

Pod korunou našeho stromu

vpletls mi kytku do vlasů

já tenkrát spěchal domů

mít jen trochu víc času.

Chytils mě za ruku,začals ses ptát

na naše cesty životem

snad měla jsem se bát

měla se spasit útěkem.

Tvé oči něhou plné

mi sílu brali,

že tvá ruka mě k boku vine

mé oči neviděli.

Do trávy vůle padla,

snad i život bych ti dala

kytka ve vlasech zvadla

před tebou nahá jsem stála.

Růže na nočním stolku,

připomínala ten okamžik

ztratila jsem v sobě malou holku,

řekls mi sladké dík.

Růže zvadla,tys zmizel nevím kam

mě puklo srdce,oči smát se přestali

proč si to udělal zbytečně se ptám,

zázraky se nestali.

Zůstal mi po tobě nejcennější dar,

říká mi mami má mě rád

tobě přeji štěstí a zdar

nevracej se.......

 

 

---