Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moje rýmovaná báseň o budoucnosti...

01. 03. 2001
0
0
1851
Autor
riko

CO TO ? TO JÁ !!! ***************** Každý začátek má svůj konec, Každý konec má svůj začátek, Já jsem konec i začátek, Narodím se a umřu, Nežiji abych přežil, Ale abych dožil konce. To co nosí život bolí nás, my ten život žijem, my ho tvoříme, ale jen sobě, bolí-li to jiné, je to lež. Nuda je prostor mezi prací a dílem Život je místo v hlubokém vesmíru, kde se sny stávají skutečností. Život je inspirací do života. Odpověď je vlastně otázkou na otázku, vždy se najde slovo kterým odpovíš. Svědomí je to co nedokážem, ale risk je smrt. Ale i sebevědomí je smrt. Tam kde se zdá vše jasné, Tam jde napovrch nejasnost. Co děláš nyní už jsi kdysi udělal, Teď zkus udělat co chceš někdy. Neuděláš to, někdy je jako nikdy. Myšlenka je jako kaše, když jí je moc, přeteče. Neplač až budeš starý, vždyť budeš vlastně dítě, ale nebudeš si to chtít přiznat. Ticho je nářek co neslyšíme, nebo slyšet nechceme. Život je kratší, protože pomoc, je nacestě, kterou nelze dojít na konec. Dáš-li přítely sekyru poděkuje ti. Dáš-li mu dřevo a ocel ztratíš ho. Víra je sen, sen je život, já sním, Já jsem život, Já jsem sen, Já žil, teď žijí jiní. Kdo jednou okusí sílu sebe samého, nebude se jí chtít nikdy vzdát. Mozek je místo na vzpomínky, činy, přátele, a na sny. Jenže co se stane se snem který se nesplnil ? jde dál ? ne zahyne se smrtí. Proto je nás méně¨a méně. Sen je realita kterou někdo stvořil, aby mohl tvořit, bez snu bychom nežily. Zkuste se nad tím zamyslet. Kdby lidé nesnily, my bychom nebyly. Zdá se to divné a nesrozumitelné ale je to pravda. My jsme, protože na nás někdo myslí... Život je pes, ale neštěká, proto si toho nevšímáme a nestíme... První láska je jako květina, někdo ti řekne zalévaj jí ať nezhyne, a ty jí máš ráda tolyk, že jí přeliješ, a utopiš jí, ale chybyma se člověk zaučuje ale neumírá. Puberta trhá zub od kořene, ale i tak jich je neště 31 a někdy i o 4 více, a ty bývají moudré. (Riko-X , 1998-2001)...je možné že někdo už něco podobného řekl, ale toto jsem se snažil vymyslet sám. omluvte chyby v textu...

Více básní na mojich stránkách...
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru