Co bude dál?

Milá Jano,
Píšu ti tenhle dopis, protože si věci, které se nás dvou týkají nedokážeme a neumíme říct v reálu… jde o to, že píšu všechno nejpříměji jak si to myslím a jak to vidím…

Dlouho jsem nad tím co se děje přemýšlela…

Vím, jak to začalo:

My dvě jsme se spolu hodně bavily. Nejdřív jsi byla dobrá kamarádka s Ivetou, já ji ráda neměla, ale respektovala jsem to… časem jste se nějak pohádaly nebo co a nebavily jste se spolu...

Pak se Vlasta pohádala s Verčou...
A protože chtěla kámošku, tak jsme se s ní začaly bavit my dvě… bylo to před tím než jsem u vás spala… před tím než jsme spolu byly na tom koncertě-to jsme se poprvé pohádaly... a že to byla pořádná hádka...
Tenkrát jsem žárlila na Petru… a nebavila jsem se s ní… a ty jo, což mě štvalo...

Vlasta se mezi nás dvě vecpala…

Vlasta se začala bavit s Nálepou a vy jste spolu začly skoro každý den chodit ven…
Já jsem se usmířila s Petrou a začaly jsme si psát. Byl to pátek, týden před tím než jsi odjela do Itálie…
Petra mi psala o tom jak se rozchází s Matym…. Pomáhala jsem jí to překonat, nikdy jsem na to neviděla a nikdy nebudu nic špatného…

Ty jsi mi začala psát že se vzdalujem….

Ten týden jsem byla nemocná a seděla doma…
Ty jsi každičký den chodila ven s Vlastou… brala jsem to protože mi bylo jasný, že nejsem tvoje JEDINÁ kámoška… hrozně mi to vadilo ale nic jsem s tím nedělala….

Každou přestávku jsem sama seděla na svém místě a ty jsi furt chodila do 9.B…

Zvykla jsem si na to…

Učitelka nás rozsadila protože ses otáčela za Vlastou.. bylo to samozřejmě taky s části moje chyba - moc jsme kecaly…

Když jsme si spolu povídaly pořád jsi mluvila o tom co jste dělali s Nálepou a s Vlastou… nesnášela jsem to … vždycky jsem strašně nerada poslouchala o tom co jste spolu dělali.
Žralo mě pomyšlení že ses nestarala o to co dělám já, o to co trápí mě, o Honzu o všechno… viděla jsi jen sebe Vlastu a Nálepu…

Než jsme si jednou v noci psaly přes ICQ a já ti řekla, že ses ani nezeptala co bylo s Honzou…
Pak ses občas na něco zeptala...no...

V pátek před tvým odjezdem jsi říkala že se možná stavíš… nepřišla jsi… musela sis balit, ale v sedm večer jsi klidně šla s Vlastou a Nálepou ven…

Tohle hrozně zabolelo…

Chtěla jsem tě vidět, ale nemohla jsi… co se dalo dělat…

Když jsi nebyla ve škole seděla jsem s Petrou.. chvíli jsem se zase necítila sama… ale jen chvíli...

Když jsi byla v itálii, občas jsi volala, hrozně mě pokaždé potěšilo když sis na mě vzpomněla !

Když jsi pak přijela, zase jsi každou přestávku mizela a já zůstávala sama… Petra pro mě nikdy nebyla opravdová kámoška… chtěla hlavně pomoct…

Jako všichni, kdo za mnou chodili…

Ve čtvrtek, před informatikou jsem na tebe čekala před jídelnou, tys mě neviděla a šla jsi do školy sama…
V šatně jsem to prostě nevydržela a poprvé za patnáct let svýho života jsem se rozbrečela protože na mě kašlal někdo na kom mi moc záleželo…
Tenkrát jsi říkala že si uvědomuješ, že se mi dostatečně nevěnuješ, a že na mě zapomínáš… říkala jsi že spolu o jarních strávíme hodně času…
Že půjdem do kina…
Že spolu budem tak často jak jen to půjde…

Celý týden jsi trávil - hádej s kým… ano s Vlastou a Nálepou...

To jsem se ještě držela… i když se mi pokaždé když si na to vzpomenu oči zalijou slzami…

Pak už jsi na mě začala kašlat naprosto totálně… už jsem se ani nesnažila chodit po škole s tebou a Vlastou...už ne…

Asi třikrát jsem se ve škole rozbrečela kvůli tobě… jak dlouho ti to ale docházelo? Deset minut?
A pak jsi klidně znova šla do 9.B...

Zvykla jsem si na samotu…

Lucka se mě snaží podpořit a podržet, jsem jí za to moc vděčná, jsem jí vděčná za to že na mě myslí a ptá se mě jak se cítím… hrozně mi pomáhá pomyšlení že nejsem sama…
I Petra se poslední dobou snaží podpořit mě…

Ty říkáš že mi za to nejspíš nestojíš a že mě máš ráda…

Tyhle dvě věci se totálně vylučujou… naznačuješ mi ať se kvůli tobě netrápím, a že se mnou chceš dál kamarádit… nic proto, aby se to spravilo neděláš…což mě neskutečně trápí…

Napsala jsem ti že jsem nikdy tak jako teď smutná nebyla… je to pravda…bohužel...

To žes na mě včera srala tě nijak nedeptalo… jsi pořád s Vlastou...
Říkala si že si nechceš vybírat mezi nejlepšíma kámoškama...
Podle mě sis už prostě vybrala… VLASTU… nechci ať je to takhle, ale co s tím mám dělat když mi to ztěžuješ?
JANO PROSÍM NEZAPOMÍNEJ NA MĚ… JINAK TO NEVYDRŽÍM…PROSÍM TĚ JEN O TOHLE…

JESTLI UŽ NECHCEŠ V TOMHLE PŘÁTELSTVÍ POKRAČOVAT TAK MI TO ŘEKNI AŤ SE S TÍM VYPOŘÁDÁM… AŤ SE NETRÁPÍM… TRÁPIT SE BUDU ALE JEDNOU TO PŘEJDE… doufám…

Mám tě moc ráda…! ahoj Eliška…