Jaro

Jaro

Už  i ledy pukají pod vlastní tíhou a tlakem paprsků Slunečních.
Už i první skřivánek  k obloze  vzlétl a Slunko přivítal v letu!
Už i srdce lidská se otvírají, lidské pohledy se s láskou a něhou  setkávají!

To už jaro volá a v  srdci každého  tvorečka, že už  nový čas nastal,
pro lásku a život každého z nás!
To volá matka příroda, ze srdce svého, každého živého tvorečka,
že je už čas her a lásky pro radost i toho Skřivánka a i člověka.

Už ledy tají i v srdci každého, co touží žít, a nese lásku a něhu s sebou.
To už i srdce  hřeje samo od sebe každého.
Jaká to síla matky přírody,
že i ta němá tvář se v něhu v tom jarním opojení promění.
Jen Slunko paprskem pohladí zem prokřehlou
a už je zde květ plný lásky a něhy od matky země,
pro tvorečky co touží žít z matkou přírodou.

                               
                                                                                             Poutníček