Uzavřen

Uzavřen

Jen samý beton sklo člověk míjí,
asfalt pod nohama do chodidel tlačí!
To jde člověk přece v městě ulicí,
kde se něha s láskou dnes ztrácí!

Kde je ta krása, co se dříve nacházela,
kam jsi jí schoval v srdci svém?
Ty, co si říkáš člověk moudrý,
ale jen snad pro sebe?

Člověka výrobního do betonu jsi zahnal,
ale sám ses na venkov se zahrádkou schoval.
Však pozor dej, jak ten boháč v pohádce,
kdy Slunko zataví Tvé okouzlené z kamene zahrady!

                                                                Poutníček