Tobě

Když se tvá dlaň dotkne mojí,
na chvíli jí podrží,
mám takovej divnej pocit,
na kterym moc záleží.


Někdy se i prstíky,
mezi sebe zapletly,
to co bylo v hlavě,
zase znovu popletly.


Dneska už jsi někde jinde,
místo hlavy v srdíčku,
každou noc mi scházíš,
když v snu nepřicházíš...


Teď se spolu vídáme,
stále víc a častěji,
pacinky si dáváme,
já v tom vida naději.

Ta tvá krásná očka,
temně čokoládová,
hezčejší než kočka,
jak sněhová vločka...


...rozpustí se hned,
na tvých teplých lících,
i tech úzkých rtících,
v krůpěje vody snad.


Tmavě hnědé vlásky,
po ramenou tekoucí,
jako řeka z hor,
po skalách se vinoucí.


Jako horská bystřina,
o kameny narážeje,
mé dlaně v tvé vlasy,
své prstíky ukládaje.