Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChybíš mi
13. 04. 2006
0
0
1226
Autor
Eliss
Viděl jsem tě se smát,
viděl jsem tě žít,
tak proč to tak najednou
má jinak být?
Proč už tě nemám vidět,
ve dveřích stát,
proč se to tělo už
k tvé duši nechce znát?
Proč tvůj tichý krok a moudrý pohled
zmizel v oblacích?
Proč mi jen tvoje stálá přítomnost
tak strašně chybí, já ...
...nechápu proč´s odešel,
vždyť měl si tu navěky být.
Tak kam mám tak najednou
tvou přítomnost tak naráz navždy skrýt?
Byl jsi všude, v každém koutě,
myšlence i srdci.
Jsi i na té pitomé fotce,
co leží zaprášená na mém stole
a zírá.
Mám vztek, na tebe,
že nechals mě tu stát.
Odletěls a nechápeš,
že nechci se už bát.
Jak sobecké je vytratit se
beze slova, gesta rozloučení,
to já budu mít vždy před očima
tvůj chladný dotek prázdna.
Od počátku vtiskls své já,
všude kam se podívám.
Dokonce i do stěny,
kde se odrážel pohled
tvých sklených očí.
Vrať se zpátky,
zpátky k nám.
Řekni tam nahoře,
že na ráj je ještě brzy!
Díváš se a děláš,
že už neslyšíš.
Posloucháš, a děláš,
že už nevidíš, ..., můj pláč.
Koukej co si způsobil,
co jiných duší zranil!
Já vím, žes nechtěl jen ...
... moc mi chybíš.
jen, vždycky mi přišlo, že všechny ty styly které se učíme, co který básník nevymyslel, sonety, villonská balada, taková nebo taková, si jenom určí ostatní lidé, kteří mají rádi pořádek a škatulkování. V poezii se většinou opakuje poříd to samé dokola a možná to někdy fakt nemá co dát.
Netvrdím, že umím psát, já to vidím že mi to někdy neplyne tak jak by mělo, ale někdy prostě když si člověk vezme tušku tak nepřemýšlí kde má přízvuk nebo jestli má v tom správný počet slov.
Ale jakože díky za kritiku, to je to nejlepší co se od zveřejňování vlastních výtvorů dá dostat.