hokku mvi

Šmírák: název není finsky ále japoncki. Hokku je součást waka. :o)) Bardem: naopak, takhle je to prima. Fouckaut: ono, popravdě řečeno, v češtině nebude haiku košer nikdy. :o) (P.S.: moc hezký komentář)

díky za návštěvy, takovou debatu bych teda nečekal. :) btw, nad posledním řádkem jsem také přemýšlel, že by mohl být složitější. ale už jsem musel od kompu odejít. :) ale ono to není imho tak banální, jak to vypadá. a žádné své haiku už přepisovat, co je psáno, bude dáno. přístě snad budu lepší. :)

co to melete...? :-)

Ále.. taky to neberu vážně :-).. ale hodně mě oslovuje konceptualismus.. i ve výtvarnu.. věci co se třeba nerealizujou, jen nějakým způsobem načrtnou.. a přenáší to nevyslovené na čtenáře, konzumenta.. něco na způsob hyeroglyfu.. jež slibuje vědění, ale je uzavřené v neprozkoumatelném a nerozluštitelném kruhu hádanky.. takové sakrálno.. no nenadarmo se říká že překódovanost a dvojsmysly bují v ateistickém klimatu.. neb vzdali jsme se paradoxů víry a hledáme je kde to jen jde :).. někdy skutečně i tam kde nic není.. asi to zbytečně hrotím.. ale nepovažuju za nutné při konzumaci díla spolknout doslovný autorův záměr jak odpustek.. poezie pro mne není o přenosu informací.. ale o budování prostoru ve čtenářově mozku autorem.. ha myslím že jsme už dost daleko od díla :) brou

pak jsi to víc ty než dílo a nejvhodnější je potom jedno hezké slovo volně visící ale divnej obraz je z mála slov... ani obraz to neni a huš huš:))

četl jsem nějaké interpretační klubko na tu Bašoovu "žbluňk" mělo to 50 stran.. :-) právě to jak málo máš opěrných bodů a to co je latentně ve vzduchu nevyslovené dává tu potřebnou stravu k mlsání.. na délce fakt textu nezáleží

HUŠ :))

na mlsání je ta forma příliš krátká

ad první řádky mé kritiky, myslím to košer Haiku není ale to pro mne není důležité

jo, komu asi patří stín...:)) to s tím "namlsáním" je pro mě moc zajímavá věc všeobecně ale jestli správně chápu haiku, tak by o to jít právě nemělo

já jsem se toho posledního řádku zmocnil ihned ryze významově.. velmi jednoduchá interpetace "nakoleně" se ihned zmocní alegoricky slunce a stínu :-) a pak není pro tajemnost moc místa.. ale když nad tím dumáš víc a víc všímám si prostředí.. veranda.. zeď.. napětí mezi nimi (vnějškem) a vnitřkem , který není sice zmíněn.. ale přesto tam tuším pozorovatele..:-) a celá věc se mírně posune.. no nemám rád interpretace ale já se na tom textíku docela namlsal ale nic se nemá přehánět :-)

poslední řádek měl podle mě působit tajemně ale neni údernej a mně napoprvý přišel mimo

myslel jsem to trošku jinak, ale nevadí.. mně se líbí, jak 1) doslovný 2) morální 3) alegorický 4) analogický.. se zkoncentruje do jednoho osobního pohledu na věc.. druhého autora je to jako jestli chceš názor vědecký nebo názor osobnosti se přiznám, že lit. teorii se cíleně vyhýbám, dokud nebudu mít načteno.. pak si je možná přečtu, až zjistim "vlastní teorii literatury a nahlížení na ní"

samozřejmě tam je.. hlavní roli tam hraje moucha..:) jinak významy by se dali najít čtyři 1) doslovný 2) morální 3) alegorický 4) analogický.. :-) přečti si Aristotelovu Poetiku. .. bezesporu to je zakódované potentně, je fakt že ten poslední řádek už je hodně zkonzumovanej.. ale ve struktuře sedí.

a primární významový kód tam je tedy taky?.)) já hlavně neumim finsky a tak nepřeložim název ani náhodou, ani kdyby byl maďarsky a kdo ví, jestli v názvu není nějaký tajemný klíč k smyslu života mouchy nebo sprosťárna:)

nebudu stavět na ortodoxii Haiku ale líbí se mi svou přirozeností, zvukem a hlavně svým sekundárním významovým kódem ****

chvilku to ve mně pracovalo a beru na milost i ten třetí

dobré :-)*

t

prudký žár slunce vyhnal z verandy mouchu tyhle dvě sou boží...to mě rozesmálo... ze zdi zmizel stín...jako bych to slyšel stokrát