V paměti

Kdysi jsem tě měl jsem měl rád,
A ty ráda ses ráda líbala.
Když jsme spolu naposled byli naposled,
Nechtěl jsem věřit tomu, uvěřit,
že mohlo to, že to mohlo skončit.

A kdo věří ve štěstí? Věříš ve štěstí?
Nevím, kde jsem ho nechal jsem ho někde.
Chtěl jsem jen tebe jsem chtěl.
A ty jsi mi utekla jsi mi.
Pak jsem hledal chvilku jsem tě hledal.

Našel jsem jen sen jsem našel.
Vzdálený od skutečnosti daleko vzdálený.
A v tom snu jsi to nebyla, ty jsi to nebyla.
Ve skutečnosti jsi jiná jsi, žil jsem se snem.
Trvalo to než jsem se zbavil snění, trvalo.

Musel jsem žít bez tebe jsem musel žít.
A ty jsi věděla jsi, že mi scházíš mi.
Čekal jsem, doufal jsem,tak jsem čekal, jsem doufal...
Pak jsem přišel na to,že to nejsi ty koho chci,
Někoho jsem potkal jsem někoho,
Když mě s ní vidíš, závidíš mě s ní.

Já ted mám ji mám ji ted,
Chci ji mín než tebe z toho snu,
ale víc než tebe, víc než tebe ve skutečnosti.