Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Soucit a svědomí

21. 04. 2006
0
0
692
Autor
Swaii

Dvě vlastnosti některých z nás...

Soucit a svědomí, dvě části duše,                                            

které nemá každý rád.

Obě tyhle sudičky nesoucí pokání,

se snažím každým dnem ukrývat.

 

Bojuji s démony a netvory,

co se mě snaží pohltit.

Nesu sebou tíhu jejich součásti

a věřím, že přijde chvíle,

kdy se od nich dokážu očistit.

 

Temné části mé duše,

se ale jen tak lehce nezbavím.

Bude mě doprovázet stále,

to je to jediné co teď jistě vím.

 

Těžké svědomí podkopávané soucitem,

mi skáče do cesty

a staví mrakodrapy překážek.

Směje se mi zpoza rohů

a vsází si na kurzy mých porážek.

 

Soucit a svědomí, dvě části duše,

které nemá každý rád.

Obě tyhle sudičky nesoucí pokání,

se snažím každým dnem ukrývat.

 


Fil
16. 07. 2006
Dát tip
nebojuješ se sebou?

zvedavec
24. 04. 2006
Dát tip
"Obě tyhle sudičky nesoucí pokání, se snažím každým dnem ukrývat." ale potom už nebudeš sama sebou... keď si napísala túto báseň, nechce sa mi veriť, že by si chcela žiť necitlivý život bez súcitu...možno sa chceš zbaviť sebaobviňovania, hlavne nemiestneho sebaobviňovania a pocitov neúspechu, zlyhania... ja považujem za dobré, že máme svedomie, a môžeme sa naučiť NABUDÚCE UŽ KONAŤ LEPŠIE, AK NÁS NAŠE SVEDOMIE ODSÚDI. Mne sa zdá lepšie meniť sa, k tomu potrebujem aj pocit, že nie som ideálna - ak sa mením, som už viac ideálna...tak si to myslím ja.

Flavia
22. 04. 2006
Dát tip
Čtení této básně je cesta po kamenité stezce, hrozně to drncá. Ale vím, co měla báseň říct, souhlasím s tím a odvaha je snad i o tom takhle psát.

a2a2a
22. 04. 2006
Dát tip
Oleandr, tomu ukrývání bych rozuměl, byť by bylo lépe, kdyby tak nebylo. Ale autor-ka měla asi na mysli, že projevy soucitu a svědomí jsou vnímány často jako slabost. Zranitelní lidé to občas skrývají, a přitom by se rozdali. Ale máš pravdu, šťastní ti, kdo to dělat nemusí či jso dost silní.

oleandr
22. 04. 2006
Dát tip
nechápu proč se někdo chce ukrývat před soucitem či svědomím, protože to je to,co člověka dělá člověkem

to se mi moc nelíbí...

a2a2a
22. 04. 2006
Dát tip
Děkuji za to zamyšlení, určitě si řada lidí všimne tebou nahozených souvislostí, a to bude největší přínos této básničky. Předposlední sloka mi přijde nejasná. Myslím, že soucit je vyvoláván svědomím, a samozřejmě ještě dalšími okolnostmi, proto ho těžko může podkopávat. Svědomí a soucit jdou ruku v ruce. Ale kdyby obsah básničky jen probleskl myslí každého druhého čtenáře, naplní účel více než mnohé jiné.

zorka
22. 04. 2006
Dát tip
nee

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru