Lehce romantická

Červen 99. Jsem úplně sám a proto ti píšu básničky. Venku to vypadá jak na podzim, snažím se učit na zkoušky a přitom bych nejradši byl někde úplně jinde. S tebou, má bezejmenná představo, má neviditelná vidino, můj lehce romantický sne.

Snáší se večer na krajinu po letním dni který jsme celý krásně prolenošili Zívám na zapadající slunce s hlavou na tvém rameni Držíme se za ruce při společné procházce oblohou bez mráčku a vymetenou jak má být Ještě párkrát zašeptám tvoje jméno a hned mi bude líp pod hromadou knih vzorců a teorie v panelové samotce kde mi táhne na nohy od studené zdi Je zataženo a vítr přináší kapky a přesto jsem v duchu s tebou A vím že to cítíš

---