Spropitné od života

rozchody jsou těžký...

Spropitné od života

 

 

Sláva zvadlých růží,

Přepych mrtvých snů.

Trn v mém oku touží

odejít v lesk šťastných dnů.

 

Proč slzy teskné jen stírají mé já,

Jak pomůže mi bolest,

Zpropadená vůle tvá?

 

Slzy teskné smývají mé já,

Neznala jsem bolest

Neznala jsem smutek

Neznala jsem černou barvu,

Však neznala jsem  štěstí svá.

 

Už teď ale vidím,

Vidím tu prázdnou díru,

Po hvězdě spadlé z vesmíru.

 

Nechci tak lží zastírat 

jasně modré nebe,

zapomenout na lásku,

na mžiky štěstí, tebe..

 

Tak to byla chyba,

ale co když ne?

Když uznám že jo,

dá mi někdo spropitné?

 

Za služby mistru životu,

Má však pravdu,

Vyhasínat hvězdy je krutý!!

---