Upírek

Jednoho dne přiletěl, očičky se zahleděl, obejmul mě křidýlky, pak už ale jenom sál.

Skutečně jsem miloval,

krásný život si maloval.

 

Pohlédni lásko na dno své duše,

uvidíš krysu jak v kole kluše.

 

Tohle jen rozum můj píše,

srdce ve dvou kusech těžce dýše.

 

Ostatní se Ti budou smát,

mne ale budeš nehty drát.

 

Jiné svádíš, do očí se mi směješ,

stotisíc výmluv máš.

 

Vábiš je žalozpěvem mých chyb

a zdáním nevinnosti chceš soucit probudit.

 

Čekal jsem kouska cti tam,

kde je jen dívka bezectná.

 

Upsal jsem duši ďáblu,

holce dal nad svým srdcem vládu.

 

Hrdost a cit teď ve mne mohou se bít,

jeden druhého snaží se zahubit.

 

Až bohové dají Ti stáří a stesk,

pak si snad na mne vzpomeneš.

 

Chceš na mé slzy zírat,

citový upírku, to raději

budu smrtku líbat.

---