self-injury

Sedim v pokoji,

s botama v posteli,

 s hudbou puštěnou,

hlavou skloněnou.

 Skládka v ní pořád je,

konťák neexistuje.

po chvíli...........

 Ruka na sračky,

myšlenky na stesky,

propocený ponožky.

 Z kapek krve se stává proud,

 kapesníčky ho odmítaj nasáknout.

 Při tom pohledu,

bulet nebudu,

s obvazem na ruce pobudu

a s chvilkovym štěstim se na chvíli sejdu.

Kurva............

 vono to prosáklo,

triko to zasralo

a mě se zas zachtělo.

 Všechno vyřešim,

triko vyměnim,

žiletky zatim nesklidim.

Všechno se posralo,

 štěstí mi uteklo.....

no jo dlouho nevydrželo.......