Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec
Autor
Sjackie
Konec
Velký stesk a velký smutek,je to co teď cítím.
Všichni mě zrazují a já blízké ztrácím.
Ani se nedivím proč je smrt štěstí,
vždyť na světě není člověk,jež by mě nezradil
a podal mi pomocnou ruku do pekel..
Asi te bolest k něčemu slouží,
teď chápu ty lidi co po smrti touží.
Co je vlastně cílem života???
Být stále zrazován a ta stálá temnota???
Ke smrti mi jen kousíček zbívá,nikdo to nečeká.
Ani já ne a temnota ve tváři s vlasy mi splívá.
Už žiletku držím v ruce .....
stačí jen pár zářezů a zblednou mi líce..
Ze smutku a temnoty už není úniku
a mně teprve teď začíná být do breku.
Držím v ruce žiletkua první řez do kůže......
člověk od kterého bych chtěla mi už nepomůže.
Vidím jak krev z mých žil se valí,
stéká mi po rukách a můj cit je stálý..
Už nechci žít není proč a ani pro koho...