Hladový tulák

Černou

tak strašně černou nocí

někdy před půlnocí

bloudíš

obživu si hledáš.

Šepot

ten tichý šepot stínů

pozdrav psímu vínu

nevíš

kudy dál se vydáš.

Stovky

stovky různých lidí

kráčí ulicemi

ty se

mezi nimi ztrácíš.

Všichni

hrdě kolem chodí

minci nezahodí

zdá se

marně o to prosíš.

Boří

iluze se boří

a vztek v tobě hoří

zlostnou

kletbu odříkáváš.

Za tu

bezohlednou pýchu

že jsi jim byl k smíchu

hroznou

zkázu přivoláváš.

Svítá

nebe už se jasní

ze všech jsou teď blázni

křepčí

každý má svou masku.

Neví

nikdo z nich to neví

že se duše mění

lepší

mít přes oči pásku.

Mysl

do temnoty padá

takhle to dopadá

když se

o sebe jen stará.

Mohli

nabídnout mi jídlo

vodu, snad i mýdlo

měj se

tulák odchází zas

dál.