Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Skočím

21. 05. 2006
3
0
925
Autor
sofia
Až mě měsíc světlem probudí
Až mě zima mrazem zastudí
Až upustím pohár lásky
Budu vědět,že je čas jít.
A už nebudu bdít
Odjedu pryč
Od domu nevezmu si klíč
Nebudu chtít vědět
jestli za mnou bude někdo běžet
Nebudu se ohlížet zpět
Na ten malinkej svět
pak kouknu se se shora
Budu brečet a vzpomínat
na to, co jsem projela
A nebudu smutná
bude mi dobře...
Skocim a zapomenu na vše
Pak už nikdy nebudu se bát
jako před tím tolikrát
zlo se otočí
a jednou se tam setkáme
v náručí ....

sofia
22. 05. 2006
Dát tip
můj úděl je křičet

Barbar
21. 05. 2006
Dát tip
Ukončit hoře přeskočit moře zbavit se tísně na duši Když to udělám zbavím se světa co bude potom on netuší To co jsem žila vše co zkazila potom už můj klid neruší On a ti všichni co jsem zkalmala řeknou že se to snad nesluší Pominou strachy že dělám chyby ten výkřik uslyší i hluší

Aiscis
21. 05. 2006
Dát tip
Priznam se, že jsem ani nevnimal verše, pěkne se to čte. Libi se mi moc a podivam se na tvoje dalši věci. Umiš a jen tak dal.

sofia
21. 05. 2006
Dát tip
:)

Líbí se mi jak je to podané na nic si to nehraje je to lidské a je z toho cítit že to jde ze srdce. A to je to co se mi líbí. t

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru