lovci

Lovci

Motor jen tak lehce pobublával a nebe bylo nádherně modré. Hlavu jsem měl ledabyle opřenou o opěrku, ale jinak jsem se ostražitě rozhlížel po okolí. Zbytky ohořelých panelů rozbitých výškových  domu působily stísněně i na mě. Potichounku jsem si pobroukával oblíbenou melodii a hledal po obloze náznak létajícího talíře.Na severu v dálce se něco zatřpytilo proti zapadajícímu slunci. Zbystřil jsem. „ Jezdec  volá Orla jedna …….stávej, stávej  na severu možný nepřítel…prověř to…“,cedil jsem slova do vysílačky.. „Jasnačka šéfe ….řekni si, chechtal se do vysílačky..“Těsně nade mnou se  vynořil  Laryho bitevní vrtulník a udržoval se mnou rychlost . „Ok tady “, zavelel jsem  a vyřadil rychlost .

„ Orel dva   slyšíš mě.. připrav se z východní strany toho bloku..“ „ Ok….“ Z leva na mě  vykoukl čumák druhého vrtulníku, po zuby vyzbrojeného raketami a kulomety.Přes sklo se na mě zubil  Noren  se svou věčně střapatou kšticí. „Paráda to je super výhled “, řval Hary do vysílačky.

Jeho vrtulník se začal pomalu natáčet čumákem na sever a  stoupal  nad rozvaliny paneláku.

Noren opatrně obletěl rozmlácený  blok paneláku a zůstal při zemi tak,  aby škvírou mezi panely viděl do prostoru. „Tak jak to vidíš šéfe..“, zvědavě se zeptal Hary. Snažil jsem se nedýchat a zaměřit dalekohled na osamocený věžák v dálce. „ Určitě tam je, za tím věžákem,  cítím to v kostech. Dobře!! Hary pošli tam jednu raketu na levý vrchní roh zříceniny....a zapadni dolů.......musí vylézt!! Když vyleze, tak do něho Norene nasypeš všecko co vezeš...jasný?? ..Jasný...Já se mu zatím ukážu a tryskem projedu skrz ten podchod a zaparkuji  tam v těch podzemních garážích...“ Přitáhl jsem si pásy až na doraz. Vždy se to vyplatilo.Couvl jsem a nervózně sešlápl plyn. Motor zabublal a ze dvou výfuku se vyvalil oblak dýmu. Raketa zasvištěla těsně nad  stěnou a obrovskou rychlostí  se ztratila v dálce.Sledoval jsem dalekohledem kouřovou stopu. Tři vteřiny ticha.V dálce se objevil oslnivý záblesk a mohutná rána byla slyšet až k nám.Z oblaku kouře vyletěla rychlostí blesku sada laserových paprsků  a zabubnovala do zříceniny která nás chránila.Nezůstal kámen na kameni. „Norene per to tam,  řval jsem do vysílačky a sešlápl plynový pedál na podlahu. “Obrovský lesklý kolos se začal zdvíhat nad zříceninu a nabíral neuvěřitelnou rychlost směrem k nám.Vyrazil jsem ven do prostoru tak, abych na sebe upoutal pozornost.Povedlo se.

Motor zakvílel ve vysokých otáčkách a bugina  smykem kopírovala zbořenou zeď směrem  k dalšímu průchodu mezi panely.Disky kol skoro škrábaly podél zdi.Silná tlaková  mě málem připravila o pravé ucho .Konečně!! Ve zpětném zrcátku  jsem viděl jak se Norenův vrtulník vyhoupl nad rozvaliny a posílá jednu raketu za druhou. „ Stačí...řval jsem stačí a zmiz dolů. “

Stříbrný kolos se  zastavil v letu a sprcha  raket ho srazila směrem k zemi.  Bezmocně se točil dokola a snažil se zaměřit Norena.Obrovské plameny na jeho povrchu rychle zhasínaly, jen rozšklebených  děr stoupal černý hustý dým.Spodek talíře kopíroval zem a  jakoby se odrazil začal zase prudce stoupat.Další salva smrtonosných laserů roztříštila zbytek stěny,  za kterou  byl schovaný Norenův vrtulník. Zahlídl jsem jen jeho ocas,  jak přízemním letem kličkuje mezi ruinami. „Hary.....Hary jsi na řadě!!“ Prudce jsem zase vyrazil do prostoru a kličkoval mezi  balvany v neprůhledném dýmu.Od zadních kol lítal hlína skoro dva metry do vrchu. Musel mě vidět!!!O to přece jde. Prudký záblesk a náraz vyhodil buginu do vrchu. „ A SAKRA už mě viděl !!“Naštěstí střela se zaryla těsně vedle bugïny . Prudce jsem škubnul volantem do leva a dopadl na všecky čtyři kola.Smykem jsem sebou vzal kus šutru i se zbytkem omítky a schoval se za dalším zbytkem zdi.Oddechl jsem si.

Obrovská série výbuchů mě upozornila že Hary začal ordinovat .... „ ...Jak je  šéfe ...dobrý ?? Trošku mu načechrám peří..“ Tentokrát talíř při prvním nárazu rakety prudce klesl až k zemi  a nárazem levé strany o zem se postavil až na hranu.Gejzíry hlíny které přitom vyoral ze země dopadaly až na mě.Prudce jsem  vyrazil ven z průrvy  a poslepu se jsem se snažil objet talíř zleva abych se dostal k motorům než se zhoupne zpátky.Rukou jsem šmátral po přístrojové desce  abych aktivoval zaměřovač a lasery.Povedlo se.Sklopil jsem zaměřovač přes pravé oko a při pohybu hlavy jsem  slyšel  příjemný zvuk servomotorů které natáčí laserové kanóny…Bugina  dělala skoro metrové skoky a motor vyl v nejvyšších otáčkách .  Prudce jsem zatáhl ruční brzdu a posledních pár metru jsem bral smykem. Rychle jsem zařadil zpátečku a sešlápl plynový pedál. Nastavil jsem  zaměřovač do středu neproniknutelného oblaku prachu, kde se pomalu začínal vynořovat rozžhavený prstenec motoru talíře. Tři…dva..jedna…Prudce jsem zmáčkl oba spínače laserů !!! …A nic….Kur…a!! Divoce se rozblikala se kontrolka napájení ! Baterky v pr..li. Asi ten první zásah.Zmáčkl jsem  tlačítko automatické opravy  a prudce sešlápl pedál. „ Jezdec volá o Orla jedna a dvě…jsem v prdeli kryjte mě!!!“ „ Připraven !!!“ Zaslechl jsem Nordena ve sluchátkách . Talíř velkým rachotem dopadl na plocho k zemi a v zápětí se spod něho vyšlehl sloup ohě který rozmetal hlínu asi třicet metrů do okolí a prudce se vznesl .Automaticky jsem tam naházel všecky rychlosti a přepnul pohon na všecky čtyři kola.Tráva lítal na všecky strany.Snažil jsem se dostat mezi budovy vzdálené přes planinu asi sto padesát metrů. Rachot kulometů přehlušil řev motorů.

Lary  s Norem nalétávali každý z jedné strany  létajícího talíře a snažili se těžkými kulomety zasáhnut motory. Ohnivé záblesky poskakovaly po povrchu talíře a nechávaly za sebou rozšklebené otvory. S talíře vyletěla  zase série žlutých záblesků. Haryho vrtulník sebou prudce zaškubal a motoru se začal valit hustý dým.Talíř se skřípotem nabíral rychlost a mířil k Harymu. Noren vypálil poslední raketu a obletěl talíř zezadu .Přesně to vystihl!! Talíř po zásahu šel čumákem k zemi a poodkryl zase motory. „ Hary leť za mnou naložím tě!!!“ Řval jsem do vysílačky jako zběsilý. Mezi ruiny mi zbývalo asi osmdesát metrů. Haryho vrtulník se těžce otočil a začal nabírat rychlost směrem ke mně.Bylo vidět že má co dělat aby nespadl na zem.Talíř mezitím vybalancoval rovnováhu a vzal to prudkým výpadem směrem k obloze. Tím nám dal pár vteřin času. Noren  přízemní rychlostí těsně nade mnou přeletěl těch  sto padesát metrů a ukryl se za špicí nejvyšší ruiny .Jen kulomety čouhaly…Šlapal jsem na plyn co to dalo a jen tak tak jsem se vyhýbal velkým šutrům.Norenův vrtulník se prudce vynořil a kulomety se divoce rozštěkaly.Hary přelétl těžce nade mnou  a zřítil se asi dvacet metrů ode mne.Prudce jsem zabrzdil. Vyskočil z vrtulníku a pádil ke mně. Rozžhavená střela laseru zasvištěla vzduchem a jeho vrtulník se rozletěl za obrovského rachotu na milión střepů.Talíř mě přeletěl a hnal se za Norenem  který mezitím klesl k zemi z taktických důvodů.. Zelená kontrola na palubovce spásně zablikala : „ REPAIR UKONČEN …LASERY FUNKČNÍ.“ Otočil jsem se na Haryho který se mezitím uvelebil na zadním sedadle a divoce jsem se zašklebil.Pochopil….

„Jezdec volá Orla dvě!! Lasery mám funkční. Mám plán, jdi po něm zabav ho nějak . “ Talíř mezitím srovnal se zemí zeď která kryla Norenův vrtulník a elegantním obloukem se točil na mě. Noren  prolétl pod překladem který držel zbytek šutrů, skoro dřel břichem o zem a bylo slyšet jak kulomety opět začaly rachotit. Talíř sebou začal divoce škubat a zastavil se. Prudce jsem sešlápl plyn a tryskem se hnal pod rozžhavené motory talíře.Asi čtyři metry před ohnivým sloupem jsem prudce zatáhl ruční brzdu a nadechl se.    Bugina  přešla bokem do smyku a zastavila se. Zařadil jsem zpátečku prudce sešlápl plyn.

Bolestivě zavyla a kvílivě se rozjela pozpátku .Získal jsem pár nejcennějších vteřin.

Navedl jsem zaměřovač  do středu sloupu a zamkl zámek zaměřovače. Sundal jsem nohu z plynu a sešlápl brzdu. Palce na volantu současně stiskly spouště a lasery začaly zpívat ….

Nádherná hudba pro moje uši…