garážový brainwashing

Vzduch voni. Když jsem byla malá, hrála jsem si u táty v autodílně, pamatuju si, že mi benzin vždycky voněl. Chodím a broukám si. Furt dokola, připadám si hloupě. Prej si mám sednout. Prej mám mlčet. Vlastně by byli nejradši kdybych vypadla, fajn,pootevřela jsem vrata garáže a vykoukla ven. Posílají mě do nekonečné černé tmy. Vždycky jsem měla radši noc. Ale teď by ještě neměla být noc, akorát je tma. No, ne úplná. Kolem jezdí auta.

“Chápete to? Vždyť ty světla blikají!”

Prej mám okamžitě vypadnout. Sedám si na madraci. Nemůžu, mám problém… krťovi zas hrablo., polil mě tím svým pitomym techem. Naštěstí u sebe neměl zapalovač. Jenomže strašně smrdim, teď nemůžu nikam jít. Nemůžu vůbec nikam ven. Už vás někdy napadlo někoho zabít?

“Napadlo vás někdy krtka zabít?”

Prej mám okamžitě vypadnout. Dělám, že spím. Strašně smrdím.. Nemůžu pryč z garáže. Je nás tu celkem šest a všichni kromě mě jsou dost divný. Proč jsem sem vůbec lezla? Policajti jim řikaji “garage gang”. Já sem ale nepatřím, jsem tu omylem. Pamatuju si, jak jsem si jako malá hrála s kuličkama z ložisek. Pořád se mi vybavuje ta tátova dílna, nevím proč. Vidím se… Cítím se, jak smrdím benzinem…Není to přesně benzín, ale je to podobný. Byla jsem šťastný dítě. Šťastný a zdravý, proč bych měla brát nějaký prášky?

Vzduch voni. Asi jsem se probudila. Co tu sakra dělám? Krtek se směje. Krtek je schizofrenik, který čichá toluen. Akorát on ho nečichá, on ho vdechuje pusou. Vlastně je mi ho celkem líto, myslím, že jsem sem přišla, abych mu pomohla.

Jdu k němu a snažim se mu vzít zbytek techa. Prej mám okamžitě vypadnout. Polil mě. Nemužu vypadnout, strašně smrdim. Co se stalo? Hodila jsem po krtkovi kus cihly. Asi už mi fakt hrabe. To bude z toho vzduchu, strašně smrdí…Vlastně voní…Připomíná mi něco…Něco z dětsví… Vzpomínky…Dusí mě