Podvod

Při soutoku dne a noci
z dotyku přání zeje tvář s křídly archanděla
Plamen a dým šplhá po naditých pláních setmělé místnosti
jen muchomůrek pár se usmívá svými rudými kloboučky

Tep bijící na poplach supům
nad hlavou hadrové panenky
a šmouha padá do věčných končin prokletí
S úsměvem zhasínám svůj jas

***

Otevřená víčka však nadzdvihají faleš ze svých skrýší
Ten šílený smích starých tváří na stěnách
Ten pocit rozevírající přede mnou divadlo obludária
V Tvé krvi se topím, v tísni lží

V dáli jen mlhavá slova, co se zdála být tak skutečná.
Jen výdech ze střepů posledního šálku zbloudilé duše a…..
Uhni z cesty…

Klavírní virtuoz s krvavými malíčky se probírá z nočních můr

Bůh mě jim nevydá
Však ďábel…