Shogun Tokugawa a gejša

Veliký vládce Shogun seděl na svém trůně ve svém nádherném paláci obklopeném kvetoucími sakurami. Byl smutný a vůbec nic ho nerozveselilo.
Až jednou se procházel pod sakurami a zahlédl gejšu jak si prohlíží s údivem jeho stromy. Jak voní ke květu. Okouzlila ho na první pohled.
Všimla si ho.  S úlekem pustila větev, ale kvítek jí zůstal v ruce. Stydlivě sklopila oči a čekala jaký trest jí uloží, protože kvítky v Shogunově  zahradě nesměl nikdo trhat.
Ukápla jí slza a pomalu stékal po její tváři. Chytil jí jednou rukou za bradu. Zvedl jí obličej tak aby na ni viděl. Druhou rukou jé uchopil za ruku s kvítkem.
" Podívej se na mě" rozkázal ji.
"Pane" zajíkal se jí hlas a ještě víc se jí začali kutálet slzy po obličeji.
Něco ho na ni zaujalo. Nevěděl jestli její zájem o jeho stromy, nebo  to jak se ho bála. Nevěděl co děla. políbil ji.
Dívka se mu vysmekla a utekla. Stál tam a jediné co mu zbylo, byl kvítek sakury v jeho ruce.
Pousmál se pro sebe, jak jí to vyděsilo. Rozhodl se, že jí přes to všechno najde.
Hodně dlouho mu nedala spát. Myslel na ní kudy chodil. Často se našel, jak stojí pod stromem, kde se setkali.
Až jednoho dne jí našel. V zahradě. Seděla pod sakurou a četla knihu. Když uslyšela, že se k ní blíží kroky, strnula. Bála se ho. Ale neutekla. Pomalu zvedla oči od knihy. i přes  ten všechen strach se na něj usmála. Po tom polibku sama něco pocítila. Něco co nedokázala vysvětlit a to proč se tak dlouho před ním ukrývala. Bála se ho i citu, který k němu cítila. Teď  věděla, že chce tomu citu dát průchod a odevzdat se mu. Nečekaně mu padla do náruče a sama ho políbila. Už se ho nebála milovala ho.