Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVeronice
Autor
Samantea
Jak už název napovídá, tato „báseň“ je věnována Veronice Škrabalové, kamarádce, která nás opustila v nedožitých 16 letech…
Tak jsem si vzpomněla…
Pamatuješ?
Na ten den…
Smála ses‘.
Oči ti zářily a byla jsi šťastná.
S námi.
Pak ses zeptala:
„Holky?“
Chvíle nejistoty.
Co zas?
„Co byste mi řekly…“
Smích.
„…kdybyste věděly…“
Pozvedlá obočí.
„…že zítra umřu?“
Překvapené pohledy.
„Jen tak…“
Řekla jsi…
A proto:
„Máme tě rády.“
Usmála ses‘.
„Díky…“
Pak začaly prázdniny.
Větrné.
Odjela jsi.
A pak…
… suché oznámení od učitelky.
Černá vlajka na škole…
Věděla jsi to!
Ta otázka byla rozloučením…
A proto:
Máme tě rády.
Sbohem, Veroniko.