Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo čem ženy touží
26. 06. 2006
1
0
590
Autor
Mišulka
Ozáří celý svět,
pomalu ale jistě,
má ho rád každý květ,
rozevře se skvostně.
Po ránu nejkrásnější,
v poledne praží,
po poledni ještě větší,
navečer se snáší.
Polechtá každou,
ať chce či nechce,
nevynechá ani chudou,
je všude a lehce.
Tak jako každý večer odchází,
ráno ho opět potkáváme,
a ať se kdo chce vsází,
neboj ono nás nezklame.
Než ráno otevřeš víčka,
už Tě vidí a kontroluje,
svými prstíky Tě hýčká,
jak je po Tobě natahuje.
A čím více Tě má ve své moci,
tím více víš, že musíš jít,
kdo by mohl Ti pomoci,
nechat tu ještě chvíli být.
Žít s ním den co den,
a mít jistotu, že se vrátí,
leč strachovat se večerem,
jestli se neztratí.
Leč slunce je věčné,
bude tu, i když my ne,
přesto je krásné a vroucné,
nikdy na něj nezapomeneme.
nadpis - no zprvu aby to zaujalo, a pak mi k tomu nic nepřišlo lepší, ale to je jen můj osobní názor :-P